Ležím nahý, přivázaný s rukama za hlavou a roztaženýma nohama v matně osvětlené garáži. V garáži patřící Dagmar, postarší profesorce z našeho gymplu. Chvěji se zimou, vzrušením a strachem – na skřínce, kterou vidím mezi nohama leží nejrůznější předměty. Zvenčí slyším její přibližující se kroky chroupající v čerstvém prašanu.
Pozoruji, jak ze špičky mého penisu, erektovaného šikmo vzhůru, kane velká kapka preejakulátu. Čeká ho nejlepší/nejhorší hodina a půl jeho dosavadního života. A přitom vše začalo před třemi dny tak nenápadně…
Pondělí 16. 1. 2006: Měli jsme poslední hodinu dne – zeměpis. Ten nás v tomto ročníku, sextě, učila „profesorka“ Dagmar. Čtyřiceti sedmi letá žena vysoké a statné i když celkem štíhlé postavy, s širokými rameny a malými prsy. Její vzhled odženšťovaly kratší rovné vlasy a nesympatický obličej, na němž bylo příliš znát, jak ráda vyvolává nepřipravené a rozdává pětky. Nejinak tomu bylo i dnes, kdy si k tabuli pro špatnou známku přišla už dobrá třetina třídy. Uzavírá se klasifikace. Ještěže jsem si jist, že mé 3 dvojky a trojka nejsou v průměru nerozhodně. A v příštím okamžiku slyším své jméno a jdu k tabuli. Nevím, vařím z vody, a po poznámce „takhle dopadají ti, co jsou si moc jisti“ doprovázené jedovatým úsměvem, odcházím poražen do lavice. Nemůžu uvěřit, náhle průměr 2.8, uzavřeno na 3. Jako celkem šprt se s tím nemůžu smířit. Zvoní. Prodírám se v protisměru odcházejícím davem ke katedře. Dagmar si mne nevšímá a věnuje se zapisování něčeho do diáře. Teprve po třetím oslovení a poté, co už jsou všichni pryč, ke mne zvedne ledabyle zrak.
„Co by sis přál?“
„Mohla byste mne, prosím, ve čtvrtek ještě vyzkoušet, abych si opravil tu dnešní pětku?“
„Ne, už jsem klasifikaci uzavřela.“
„Prosím, nechci mít na vysvědčení trojku. Do teď mi vycházela dvojka…“
„Chceš snad říct, že jsem ti to zkazila já?“
„Ne, to ne, jen jestli bych mohl něco udělat pro tu dvojku?“
„Ne, stejně i kdybych tě vyzkoušela, a dostal bys jedničku, což pochybuji, tak ti pak bude vycházet nerozhodně. Takže ne.“
„A byla by možnost tu pětku nějak šrktnout? Udělám cokoli, vypracuji referát, udělám prezentaci, cokoliv…“
„Ne, konec, už se o tom nehodlám bavit“
Odcházel jsem sklesle. Počkala až dojdu ke svým věcem. Pak se ozvala.
„Říkáš cokoliv? Pojď sem ještě“
Vrátil jsem se rychle zpátky.
„Je nestandardní abych škrtla už jednou danou známku, uděláš proto něco nestandardního…?“
Přikývl jsem. Naklonila se blíže ke mně a polohlasně začala.
„Jde o to, že jsem si už dlouho nešáhla na mladého kluka a ty mi přijdeš ucházející, navíc takové ucho, které asi nic nevyzradí… takže zkrátka: místo nějakého zkoušení bychom zajeli ke mně domů a já bych si tě nahého osahala a trošku si s tebou pohrála. Řekněme na hodinku a půl. Představ si to jako delší a důkladnější prohlídku u doktorky. Samozřejmě bez soulože, ať se zbytečně nebojíš – jsi ještě panic?“
Přikývl jsem.
„O to lépe“ usmála se zle. „Tak co? To nebo trojka?“
„Beru to osahání.“ Samozřejmě jsem souhlasil.
„Bude to takhle zábavnější pro oba. Počkám tě po škole ve svém kabinetu, nechoď ale hned po druhé, počkej 20 min… Ještě jedna věc – pokud se neholíš, víš jak to myslím, tak to nedělej ani teď, chci tě vidět tak. A nemasturbuj, více si to užiješ.“Čtvrtek 19. 1. 2006: Celých téměř přesně 72 hodin a 15 minut se stupňovala má nervozita. Dagmar nikdy nebyla předmětem mých masturbačních fantazií, navíc jsem se bál, že když do toho půjdu vyhoněný, budou mi její doteky odpornější, nebo z toho budu chtít vycouvat, takže jsem její rozkaz bez problémů dodržel. Konečně klepu na její dveře. Otevírá až po chvíli ale je už oblečená do bundy a jdeme rovnou k autu. „Posaď se a vypij tohle“ podává mi litrovou láhev „Je to jen čistá voda, ale má to svůj důvod“ ukazuje svůj sadistický úsměv, když vidí mé zaskočení. Zbytek cesty nepromluvíme. Já jsem nervózní a ona si toho užívá. Konečně dorážíme na místo. „Dovnitř zatím nepůjdeme, začneme tady“ ukazuje na jakýsi přístřešek, připomínající garáž. Vcházíme do tmy. Drobná závěsná lampička, osvětlí matně nevelký prostor místnosti. Uprostřed je nízký a široký čtvercový stůl sotva nad kolena, vzadu stojí stejně vysoká skříňka se dvěma šuplíky. Jinak nic. Je tu zima skoro stejná jako venku, tedy pár stupňů pod nulou. „Tak začneme, šup na stůl a svlíkej se. Až budeš, tak kleknout, nohy od sebe a ruce za hlavu“ říká Dagmar, zatímco si sedá na skříňku. Jsem zaskočen prostředím a stylem začátku ale poslouchám. Cítím, jak se chlad rozlézá po stále větší ploše mého odhalovaného těla a dostávám erekci. Zůstávají jen trenýrky a po kratičkém zaváhání mizí i ony. Klekám si na chladnou desku stolu a stavím se do vyžadované pozice. Chvíli se dívá. Můj penis je už v plně erektovaném stavu. „Na něco jsi zapomněl“ Přistupuje a jedním rychlým pohybem mi stahuje předkožku a odhaluje žalud“. Silně sebou cukám – první dotyk ženské ruky na mém údu a hned takhle rázný. „Ale, šla trošku ztuha. To budeme muset roztahat“ zase sadistický úsměv. Vylézá za mnou na stůl. Špičkou boty nadzvedává můj šourek. „Nic moc, čekala jsem větší pytel i mohutnější penis.“. Přejíždí mi rukou po těle, cukám sebou, nejsem zvyklý na dotyky. „Trochu ti to osahávání ulehčím, když vidím, jak sebou šiješ. Na záda, ruce za hlavu“ Seskakuje dolů, ze skřínky vytahuje provazy. Lehám si opatrně na ledovou desku stolu. Omotává mi provaz kolem zápěstí a přivazuje někam dolů pod stůl. Pak mi omotává provazy kolem kotníků a přivazuje je k nohám stolu. Cítím bolest v kyčlích, mám nohy od sebe dál než je ještě pohodlné. „Teď už sebou cukat nebudeš“ přejíždí mi po vnitřní straně stehen na podbřišek a pak na varlata. Nejdříve je uchopuje zlehka, brzy ale přechází do bolestivého mnutí, skoro to vypadá, jako by se snažila je mezi prsty rozmáčknout. Přejíždí prsty na penis, zlehka přes uzdičku na žalud. Ten už je silně lubrikován preejakulátem. „Takhle to není ono“ utírá jednou rukou žalud do sucha a mne ho silně mezi prsty druhé ruky. Je mi to nepříjemné ale netrvá to dlouho. „Tak a teď si pohrajeme“. Otáčí se ke skřínce a ze šuplíku vytahuje směs nejrůznějších běžných předmětů: kolíky na prádlo, gumičky, štětec, pravítko, svíčku… „Však uvidíš, jak se s tímhle zabavíme. Odnesu ti oblečení do domu a ještě si pro něco skočím“. Bere kbelík a odchází z místnosti. Zůstávám sám. Až teď mám čas si uvědomit, co se děje. Do teď jsem jako v transu poslouchal, co se po mě chtělo. Začínám se chvět zimou, strachem a vzrušením. Trvá to dlouhé minuty, než se ozve zavření dveří v dálce a chroupavé kroky přibližující se zpět. Srdce mi buší ještě prudčeji, než předtím. Kroky se zastavují těsně před garáži a jde slyšet, jak Dagmar venku nabírá sníh. Za několik okamžiků se otevřou dveře.
Dagmar vedle mne na stůl postaví celý kbelík prašanu. „Trochu si tě umyju. Od sprchy to máš už určitě dlouho. A hlavně ať jsi mokrý, to pak více štípe“ říká, nabírá prašan v kožených rukavicích, které si přinesla z domu, a začíná mi postupně a důsledně omývat celé tělo: předloktí, paže, hruď. Sníh strašně studí. Od mého horkého těla začíná v mraze stoupat viditelná pára. Dagmar se na chvíli zastavuje u mých citlivých bradavek. Nejdříve je dlouho tře sněhem a poté na nich nechává dvě sněhové čepičky. Snaží se mi trochu umýt i záda, pak břicho, podbřišek. V tu chvíli začínám cítit, že se mi chce na záchod. Dagmar se přesunuje mezi mé roztažené nohy a spodní polovinu těla začíná od chodidel. Přes lýtka, stehna, hýždě a třísla se dostává k nevyhnutelnému. Roztírá mi sníh po penise i varlatech. Sundává si jednu rukavici a nabírá další hromádku sněhu „Je, to studí. Schválně, kdo to vydrží déle“ připlácne mi rukou na šourek s úšklebkem plnou hrst a drží. Trvá to několik dlouhých desítek sekund, než se její ruka protopí k mému tělu a já cítím její chladné prsty. Začíná mě s nimi opět prohmatávat „Líbí se mi, když je pytel takhle tvrdý jako švestka. Ale tobě je tím pádem, chudáčku, zima. Neboj, rozehřejeme tě“. Bere do ruky kožený pásek a přechází opět na můj bok. Rozmáchne se a v příštím okamžiku se zasvištěním přes mé paže dopadá štípavá bolest. Vysyknu, než se ale stačím nadechnout, dopadá druhá rána. Dagmar švihá mé tělo ve stejném pořadí, v jakém si předtím hrála se sněhem. Dokonce se déle zdrží u mé hrudi. Bradavky štípou silněji než zbytek kůže, to už vydechnu hlasitěji. Pak přechází mezi mé nohy, je mi jasné co bude následovat. Poté co pod údery zčervenají i třísla se Dagmar se svým sadistickým úsměvem podívá na stále tvrdý šourek a rozmáchne se snad ještě více než kdy předtím. Ostrá štípavá bolest kůže je následována ještě další, tupou bolestí bitých žláz, která vystřeluje až k močovému měchýři. Vzdechnu hlasitěji. Dopadají další a další údery, bolest se stupňuje. „Prosím, už ne“ zasténám. „Já si budu dělat co budu chtít, ty tak maximálně můžeš dostat roubík do pusy, ať neděláš takový kravál“ odvětí ona. Po pár dalších úderech konečně přestává. Dívá se na mé zrudlé tělo. „Vidím, že jsem tě pro změnu rozpálila moc“. Trošku to zchladíme“. Bere do ruky velkou hrst sněhu, roztírá mi jej po hrudi a břiše. Bradavky neskutečně pálí a cukám sebou. „Ještě na jednu věc jsme předtím zapomněli“ říká, a uplácává ze sněhu váleček, zhruba velikosti mého penisu. Vsouvá mi ho pomalu do řitního otvoru. Cítím silný tlak na prostatu. Dělá několik pohybů tam a zpátky, a pak jej nechá zaražený rozpustit. Bere zbylou polovinu kbelíku a vysypává mi ji do rozkroku. Trochu sníh uplácává, aby držel, takže mi ze vzniklého ledovce trčí jen žalud. Cítím jak mě pod sněhem štípe kůže, obzvláště na šourku. Dagmar opět přechází k mým bradavkách. „Máš je hodně citlivé, tak si s nimi trochu pohrajeme“. Začíná je bolestivě žmoulat mezi prsty. To jí však nestačí a tak bere do rukou kombinačky. Mačká mi s nimi bradavky a kroutí mi je až o 360°, až vzdychám bolestí. Dagmar je spokojená, a nasazuje mi na bradavky kolíčky. Oproti kleštím je to poloviční bolest. Cítím silné vzrušení a tvrdý, ze sněhu neustále trčící žalud, ke kterému se teď Dagmar přesouvá, to potvrzuje. „Trošku málo jsem se mu předtím při bití věnovala, tak to teď napravíme“. Začíná mi do něj nejdříve cvrnkat prsty a poté bere gumičku, nasazuje ji, natahuje a pouští. Tupá ale silně vzrušující bolest mi opět vystřelí až k měchýři. Spolu s ledovcem přes celý rozkrok a tenkým potůčkem, který z něj přes podbřišek odtéká, způsobují, že se mi chce čím dál silněji na záchod. Dagmar to určitě ví a tak po několika prásknutích gumičkou bere pravítko, a švihá mě s ním přes horní stranu žaludu. Bolest je ještě silnější. Vibrace způsobují, že se ledovec rozpadá, a odhaluje se tak opět můj šourek. Dagmar po 20 švizích, kdy se na žaludu objevuje krůpěj krve z prasklé kůže, začíná bít přes plný podbřišek. Když už myslím, že to nevydržím a počůrám se, přechází opět na varlata. Ty při už třetím bití neštípou, ani moc nebolí, takže je to paradoxně trochu úleva. Dagmar bere gumičku, nasadí ji na šourek, na několikrát ji utáhne, pak nasadí další, také nejdříve kolem šourku a pak zvlášť kolem obou varlat, takže teď jsou od sebe oddělena a chráněna jen napjatým kouskem kůže. Dagmar bere kolíky a nasazuje mi jich deset na každou stranu šourku. Jejich hrany mě bolestivě tlačí do varlat. Pak opět bere do ruky můj penis, a druhou sahá pro skleněnou tyčinku. „Nasliň si to“ Podává mi ji k puse, a potom, ji přikládá k ústí močovodu a pomalu zasouvá dovnitř. Cítím lehce bodavou bolest, jak proniká asi 5 cm dovnitř. Dagmar sahá pro štětec „Nasliň to“. Štětec velikosti 12 je o dost tlustší než skleněná tyčinka a kromě píchání cítím i bolestivý tlak, jako by se mi měl penis roztrhnout. „Vydrž, chci to nahmatat pod varlaty“ říká a ověřuje, kde už štětec je. Zasouvá mi jej pomalu až k plíšku držícímu štětiny. Cítím, že už jej pod šourkem nahmatala. Chvilku váhá, a pak ho narve až po konec. Píchavá bolest, jak dole pod šourkem, tak v žaludu způsobená obroubením. Vydechuji bolestí. Dagmar štětec pomalu povytáhne, pak opět pomalu zasouvá, pak opět povytáhne a zasouvá. Zrychluje a kromě vší té předchozí bolesti cítím i silné pálení, jak se dřevo štětce, byť nalakované, tře o stěny penisu. Hlasitě oddechuji. Konečně štětec pouští, nechá ho samovolně skoro vyklouznout, pak ho opět poměrně prudce zarazí a rychle vytrhne. Zaúpím bolestí a z penisu spolu se štětcem vychází směs slin, preejakulátu a trošky krve. Dagmar se jen potěšeně pousměje. Bere do ruky dvě svíce a zapaluje je. „Uděláme si trochu romantiky“ poznamenává s úšklebkem. Staví je mezi mé nohy. Začíná prudkými trhnutími osvobozovat mé tělo od kolíčků. Pro šourek je to úleva ale bradavky pálí. Když je hotova, vezme jednu ze svící a vosk z malé výšky nalije do ochlupení mého podbřišku. Pálí to až opět vysyknu bolestí. Druhou svíci vylije na má podpaží. Čeká chvíli až vosk zatuhne, bere opět první svíci a polévá mi bradavky, těžce oddychnu, bradavky přecitlivělé z předchozího zacházení jsou v jednom ohni. Pak znovu bere druhou svíci a polévá mi voskem varlata. Překvapivě to nepálí tak moc, kůže na šourku má očividně jiné vlastnosti. Bere první svíci, chvíli čeká, mne mi volnou rukou žalud, až si skoro myslím, že už to nevydržím, a poté ho polévá. Zavyji pod přívalem bolesti, jsem přesvědčen, že jej musím mít bolestivě opařený. Staví svíce na skřínku a vytahuje z ní 2 sklenice. Jednu bere s sebou a odchází za mou hlavu, kde nevidím. Slyším jak si rozepíná kalhoty a sundává kalhotky. Srdce mi buší opět o něco více. Ačkoli Dagmar dopředu tvrdila, že žádná soulož nebude a popravdě tohohle bych se byl býval dopředu zalekl, teď ve stavu silné nadrženosti si to přeji jako nikdy dříve. Místo toho ale ke svému překvapení slyším, že čůrá. Místnosti se rozlévá teplý pach moči. Následující zvuky prozrazují, že její tělo opět mizí ve vrstvě oblečení. Rozvazuje mi ruce. Opět vchází do mého zorného pole, pokládá na skříňku sklenici tmavě oranžové tekutiny a rozvazuje mi nohy. „Klekni si, jak jsi byl na začátku“. Poslechnu a přecházím do pozice s nohama doširoka roztaženýma a rukama nad hlavou. Dagmar mě chytá za žalud a prudkým trhnutím z něj sloupává vosk. Jednou rukou mi nastavuje sklenici, druhou mi do ní nasměrovává penis. „Vymočit“. Měchýř mám už plný k prasknutí, silná erekce, podporovaná navíc jejím držením, mi však z počátku nedovolí vypustit ani kapku. Po chvíli snažení cítím silnou bodavou bolest v dolní části penisu způsobenou kontaktem moči s poraněními po štětci, díky které nakonec erekce mírně povolí a mně se podaří namočit přerušovaně plnou sklenici světle žluté tekutiny. Dagmar přede mne staví obě sklenice, zapaluje si labužnicky cigaretu a říká. „Ochutnej obě, a řekni, která ti více chutná, a dobře si rozmysli odpověď“. Je mi mdlo z úkolu, který jsem právě dostal. Ochutnávám nejprve ze své sklenice. Ještě teplá, světle žlutá a lehce páchnoucí tekutina chutná trochu hořce a slaně. Její už studená moč páchne, je tmavá a pachuť má mnohem silnější. „Vaše moč je chutnější“ zalžu. „Tak když ti tak chutná tak ji vypij celou“. Váhám. „Vypij to, dělej“. Nadechuji se a piji. Několikrát musím přerušit, je mi na zvracení. „A až budeš hotov, tak se tou svou celý polij a potři, a oloupej si přitom ten vosk“. Dopíjím a začínám si lít po těle ještě teplou tekutinu. Její odpařování způsobuje, že mi je ještě větší zima, navíc klečím v mrznoucí kaluži, která zůstává na stole. „A všimla jsem si, jak jsi mi lhal. Za to teď budeš potrestán, až skončíš“ Cítím strašné ponížení z toho, co dělám, a díky tomu opět přichází silná erekce. Konečně jsem celý potřený a vracím se do původní pozice. Dagmar ke mne přibližuje dohořívající zbytek cigarety „Tak kam? Bradavka, uzdička nebo žalud shora“. Cítím jak se mi srdce svírá, ale vzrušení nepolevuje, právě naopak. „Na poprvé nebudeme tak krutí“ rozhoduje nakonec, a špaček hasí o levé varle. Vyjeknu řezavou bolestí, která mi projíždí tělem, neovládnu se a dávám nohy k sobě. „Nedovolila jsem ti, se pohnout“ okřikuje mne. „Ostatně musíme dořešit ještě jednu věc. Přitom si alespoň prověřím tvou vůli“ říká. Sundává mi z šourku gumičky a zapaluje opět svíčky. „Předkloň se trochu“. Začíná mi plamen svíčky přibližovat k hrudi. Plamen olizuje postupně mou hruď a břicho, avšak Dagmar se svíčkou pohybuje rychle, takže žár není nesnesitelný. Najednou zajíždí do podpaží, malou chvilku podrží a zase oddaluje. Něco zasyčí, cítím bolestivý žár, a místnost naplňuje pach spálených chlupů. Proceduru opakuje několikrát a pak přechází k druhému podpaží. Sjíždí svíčkou po těle dolů a plameny začínají škvařit chlupy na mém šourku. Dagmar se to očividně velmi líbí, protože pohyb svíčky značně zpomaluje. Jsem už ale tak vzrušený, že další silná bolest v rozkroku mi způsobuje rozkoš a případné popáleniny nejsou v tu chvíli podstatné. Necukám sebou příliš a jen přerušovaně a rychle oddechuji. Dagmar mi různě kroutí penisem a nadzvedává šourek, aby se dostala ke každému chloupku a za chvíli po mém ohanbí zůstává jen spáleniště. Nakonec přibližuje svíčku těsně pod můj žalud tak, že plamen olizuje uzdičku a zastavuje se. Se zavytím uhýbám. Dagmar mne však popadne za penis, přitahuje jej zpět nad plamen a prudkým pohybem svíčkou vzhůru ji o penis zhasíná, nechávajíc mne popálit vřícím voskem. Vzlyknu bolestí, neovládám se, strkám si ruce mezi nohy a hroutím se na stůl do kaluže ledové moči. „Dobrá, pro dnešek končíme. Jdeš se osprchovat, smrdíš jako prase“.
Vycházíme z garáže, já nahý a vedený za svůj úd. Sníh mi chroupe pod bosými chodidly. Vcházíme do domu, kde se sice ještě netopí, ale je tu i tak nepoměrně tepleji než venku. Dagmar mne vede do sprchy a sedá si na pračku. Nevadí ji zůstat v bundě, takže tady opravdu nebude příliš teplo. „Vlez si do vany a osprchuj se. Bojler jsem kvůli tobě nezapínala, takže voda bude ledová. A hezky nohy od sebe a ruce co nejvíce za hlavou.“ Snažím se osprchovat tedy tak, aby na mne měla co nejlepší výhled, mezitím si sloupávám zbytky vosku. Ačkoli jsem teď strávil více než hodinu v mrazu, ledová voda je i tak šokem, snažím se tedy sprchu co nejvíce urychlit. „Jen si to na sebe pusť pořádně“ usměrňuje mě však Dagmar. Pak přebírá sprchovou hadici ona, a míří mi ji zblízka na šourek. Drží jí tak snad déle než minutu. Přestávám vnímat svá bolestivě plná varlata. Konečně vypíná proud a ohmatává tvrdý a pro mne necitlivý výsledek. „Jdeme do ložnice. Tam se trochu zahřeješ“.
Kráčím před ní a strašně si přeji přijít teď o panictví. Místo toho mne staví tři kroky od postele a vytahuje z kapsy kolíček. „Teď si zahrajeme hru. Budeš dělat dřepy. S rukama za hlavou, nohama od sebe, ať hezky vidím. Za každých 10 dřepů si sundám jednu část oblečení. Abys to neměl tak jednoduché, tak ti to trochu okořením.“ Popadá mne za penis, rozevírá kolíček jak nejvíce to jde a brutálně mi ho nasazuje na žalud. Samotný úkon nasazování je bolestivý, avšak nejhorší je, když kolíček pouští. Tělem se mi rozlévá silná ale slastná bolest, přes kterou nedokážu ani pořádně stát. „Tak dělej“ pobízí mne. Začínám dělat dřepy. Po prvních deseti si sundává bundu, pak šálu a svetr. Takhle ji vídávám i ve škole, teď začne ta zajímavější část, pokud ovšem vydržím, nohy se mi už třesou. Po dalších 10 zjišťuji, že to bude ještě těžší – sundává si jen levou botu. Dalších 30 dřepů tedy trvá než přede mnou stojí bosa. Konečně rozepíná i košili. Vidím její bledou kůži, která spolu s chlupatým podpažím nevypadá asi příliš přitažlivě, ale mne to v tu chvíli silně vzrušuje, a cítím, jak stoupá už tak vysoký tlak v mém žaludu a způsobuje mi ještě bolestivější rozkoš. Sundává i kalhoty. Vidím křečové žíly na bílých nohách. Ohanbí vyčuhující z kalhotek i ochlupení lýtek napovídají, že Dagmar si s podobnými věcmi hlavu neláme. Jsem silně zadýchaný, zpocený, nohy se mi chvějí a cítím, že dalších 20 dřepů už nedám. Přesto mě brutální nadrženost dovede k tomu, že se překonám a Dagmar odhaluje svá malá a přesto povislá ňadra s drobnými světlými bradavkami, a v příštím okamžiku si sundává i kalhotky. Až teď si všímám, jak jsou z předchozích událostí promočené, a že Dagmařin chladný nadhled byl do značné míry hraný. Lehá si do postele. „Pojď sem a lízej mě“. Přistrkává si mou hlavu k prsům a já cucám její už tak ztvrdlé bradavky. Poté si mne přistrkuje k podpažím. Jde cítit, že měla sprchu nejpozději ráno a deodorant už vyprchal, ale pachuť jejího potu mě na jazyku provokuje téměř k nepříčetnosti. Nejraději bych strhl kolík z penisu a vrazil jí ho do pochvy. Místo toho mne hlavou tlačí dolů. „Ocucej mi prsty na nohou“ Od rána do teď měla nohy v botách ale i zde platí pro mé vzrušení totéž co u podpaží. Pak mne beze slov popadne za vlasy a přistrčí si mě k podbřišku. Tuším co mám dělat. Chvíli olizuji ochlupení a pak sjíždím na stydké pysky. Mám co dělat abych stíhal polykat, Dagmar je silně vzrušená a množství šťávy tomu odpovídá. Přesto trvá poměrně dlouho než ucítím, že sebou začíná jemně chvět. Šťávy ještě přibývá a i když podobné věci jsem do teď znal jen z porna, je mi jasné, co přijde. Její orgasmus je ale poměrně tichý a omezuje se na pár stenů. „Olízej mě do sucha“ říká po pár sekundách ticha a já její přání plním. Odstrkuje mne poté od sebe. Čekám, co teď přijde. Sahá do šuplíku… A vytahuje čisté kalhotky. K mému zklamání si je obléká. „Co koukáš, snad jsem ti slíbila, že žádná soulož nebude“ usměje se triumfálně, a postupně zahaluje své tělo zpět do vrstvy oblečení. Zvedá ze země promočené kalhotky a dívá se na ně s pobaveným úšklebkem ve stylu „Tohle jsem udělala já?“ Podává mi ze skříně moje oblečení a konečně z mého nadrženého pyje strhává, celkem bez zájmu, kolíček. „Dělej, obleč se, už tak jsme se zdrželi“.
Jedeme autem zpět do města. Erekce nepolevuje a navíc mne z nadržení silně bolí koule. Dagmar přerušuje mlčení. „Měl jsi celou dobu erekci, takže se ti to líbilo ty úchyláku. Tak pokud máš zájem, mohli bychom si dát další kolo. Třeba i trochu tvrdší. Co ty na to? Příští týden?“ Jako v transu přikyvuji. Dagmar mi naposledy zajíždí rukou do rozkroku a tvrdě zmáčkne. Pozdrav na rozloučenou.
Běžím domů jako v horečce. Sotva doběhnu do svého pokoje, začnu masturbovat. Po několika tazích ze mne vystřikne snad největší dávka v životě. Tupá bolest u kořene penisu, jako připomínka štětce, ukazuje, že se mi to nezdálo. Tak tedy příští týden… A tak začal náš tajný dvouletý vztah, v průběhu něhož jsme vyzkoušeli vše možné a dostali se tak daleko, že tohle odpoledne by bylo jen rozehřívací kolo. Ale o tom snad příště, máte-li zájem.
zamceny subik napsal
To je dokonala povidka… moc se mi libi, a ctu ji uz potreti! Dekuji a moc a moc prosim o pokracovani, dekuji predem.
Ibor napsal
Tohle bych rad zazil na vlastni kuzi, pokracuj
Galp napsal
Nádhera,škoda že už nejsem student. Takovou učitelku bych hned chtěl