Byl to opravdu moc hezký pohled. Annie stála přede mnou polonahá, oblečená pouze do nylonové průsvitné červené košilky, která končila těsně pod jejím pupíkem, do spodních kalhotek ze stejného materiálu a celý obrázek doplňovaly černé samonosné punčochy a krvavě rudé lodičky na extrémně vysokých jehlových podpatcích – já bych se v nich tedy určitě přerazil.
Její ruce, které jsem nejdříve pevně svázal kusem prádelní šňůry v zápěstích, byly sevřeny v dlouhém šněrovacím rukávu z červené kůže, věřte mi, že jsem si vyhrál, než jsem utáhl tkanice tak, aby paže byly dokonale sevřeny! Jejich konce jsem potom připevnil ke kovovým okům na masivním obojku, který zdobil Anniino hrdlo. Byl jsem na své dílo pyšný a i když jsem se navenek snažil nedávat najevo své vzrušení, vnitřně jsem se úplně tetelil. Vztáhl jsem ruku a uchopil Annii za pravé ňadro. Nahmatal jsem přes tenkou látku košilky její ztuhlou bradavku a lehce jsem do ní štípl. Je moje. Celá tahle nádherná bezmocná bytost je k dispozici jenom mě a já si s ní můžu dělat co chci… Z krátkého zasnění mě vytrhlo zaklepání na dveře. Nakoukla dovnitř Lenka a netrpělivě zahartusila: „Tak co, jak jste daleko? Dražba bude za půl hodiny!“…
Moje první rande s Annie se totiž odehrávalo na večírku jednoho SM klubu, který se konal v malé obci nedaleko Řípu. Z Bubenče do Holešovic to sice není daleko, ale oba jsme nechtěli k tomu, co budeme provádět, používat svoje soukromí. Annie se bála, bylo to pochopitelné, protože mě skoro neznala a mohl se ze mě vyklubat obyčejný zloděj, který by zneužil její bezmoci v pevných poutech k tomu, aby jí důkladně vybílil byt. No a moje manželka má superjemný nos na všechno, co jen vzdáleně zavání cizí ženou, tak proč si zbytečně komplikovat život. Podařilo se mi Annie přemluvit k malému výletu, předpokládal jsem, že v penzionu, kde se večírek konal, se nějaký prostor pro nás dva najde, tím spíš, že s organizátorkou a hlavní duší zmíněného klubu jsem se trochu znal z dřívějška…. „Co, jaká dražba?“ ozvala se Annie a neklidně se zavrtěla. „Zapomněl jsem ti říct,“ vysvětloval jsem jí klidně, zatímco jsem zaklapával kovová pouta spojená s krátkým řetízkem kolem jejích kotníků, „že mě tady Lenka požádala, jestli bych tě nedal k dispozici do dražby.“ „Cože?“ vyvalila oči Annie. „Vždyť jsi říkal, že budeme sami, že sem jedeme jen abychom si půjčili nějakou místnost…“ „Víš, můžu dostat hodně peněz…“ druhé pouto klaplo a já se pomalu napřímil. „Neboj se, bude se ti to líbit…“ dodal jsem neupřímně. „Je tam dneska zase ten tlustej sadistickej dědek,“ upozornila Lenka bezbarvým hlasem. „Už si odtud odvedl několik holek, žádnou jsme už nikdy neviděli… Kdo ví, co s nimi vlastně dělá. Ale co je nám do toho,“ uzavřela rázně. „Hlavně že platí víc než dobře.“ Podívali jsme se na sebe a oba jsme se rozesmáli. Ne tak Annie, která si pomalu začala uvědomovat dosah Lenčiných slov. „To přece nemůžete!“ Vykřikla a pokusila se mě kopnout, zapomněla ale na pouta na nohou, akorát se jí podařilo ztratit rovnováhu a málem upadla. „Hajzlové!“ křičela. „Já nechci! Pusťe mě!“ „Zacpi jí hubu,“ mávla Lenka rukou.
„Tak mi něco dej,“ opáčil jsem významně. Lenka se zasmála a rychlým pohybem vylovila zpod kožené sukně svoje kalhotky. „Omlouvám se, že jsou trochu jeté, „prohodila výsměšně směrem k Annie. „Jaksi jsem se ještě nestihla převléknout.“ A umejt, pomyslel jsem si, když mě odér z kalhotek praštil přes nos. Nicméně jsem je vzal a druhou rukou jsem sevřel nozdry své oběti, aby musela otevřít ústa, do kterých jsem nemilosrdně nacpal Lenčin kousek prádla. „A pevně to utáhni, ať je nevyplivne!“ radila Lenka, když jsem převazoval Anniina ústa obinadlem. „Budeme ji muset trochu zkrotit,“ pronesl jsem vztekle, když sebou Annie začala házet jako smyslů zbavená. „Hej, nech toho!“ okřikl jsem ji, ale bez výsledku. „Naučíme ji poslouchat,“ hrnula se Lenka k bičům a rákoskám, vystaveným v rohu místnosti. „Počkej,“ zarazil jsem ji. „Ať nemá po těle stopy, snížilo by to její cenu!“ „Tak jí zmučíme kozy, na bradavkách se to nepozná,“ navrhla Lenka. Srazili jsme Annii na zem, Lenka si sedla na její hlavu (mám podezření, že sledovala nějaké postranní cíle, protože u toho nějak divně kroutila pánví), já proti ní na Anniino břicho, každý jsme si vzali do práce jedno ňadro a začali jsme ho zpracovávat. Nesledoval jsem, co přesně dělala Lenka, ale já jsem štípal do bradavky, kroutil ji mezi sevřenými prsty a nakonec jsem ji vzal mezi zuby a trochu si požvýkal. Ještě že měla Annie roubík. Co vydávala za zvuky, by se dalo s úspěchem použít při natáčení nějakého drastického hororu. Snažila se vykroutit z našeho sevření, ale byla tak pevně spoutaná, že neměla šanci. Jediné, čeho dosáhla, bylo to, že jsem se vzrušil. „Drž ji!“ zachroptěl jsem směrem k Lence, vstal jsem a strhnul ze sebe kalhoty. Potom jsem nalehl na Anniino tělo, rukou jsem se bezohledně vecpal mezi její nohy, odhrnul kalhotky stranou a udělal místo pro mého tvrdolína. Nebyla to ideální pozice, ale Annie byla parádně vlhká, takže jsem to zvládl bez problémů. Teprve teď jsem si uvědomil, že mám obličej mezi Lenčinými stehny, jak ještě pořád seděla Annii na hlavě, která byla celá ulepená hlenem z její pochvy. Lenka toho hned využila a přidržela mi hlavu, zvrátila se přitom dozadu tak, že mi nabídla svoji mušli (a nosu naší zajatkyně svůj konečník). Annie se začala dusit a zmítala se v zoufalém zápase o život, ani jsem se nemusel hýbat a můj penis byl nádherně drážděn. Netrvalo dlouho a byl jsem těsně před orgasmem. Takhle nebude moci na dražbu, se spermatem stékajícím po jejích stehnech, prolétlo mi hlavou a vytrhl jsem svůj penis z lůna zmítající se dívky pode mnou. „Ještě ne!“ protestovala Lenka, ale to už jsem vstával. To zachránilo prozatím Annii život, protože i Lenka se nadzvedla z jejího obličeje a ona mohla opět nabrat vzduch.
„Tak ať mě dodělá ta děvka!“ chtěla Lenka za každou cenu dosáhnout svého. „Hej ty!“ kopla hrubě Annii do žeber. „Budeš dělat, co ti poručíme? Nebo tady chcípneš!“ Annie slabě kývla hlavou, zdálo se, že se smířila se svým osudem. Lenka jí vyndala roubík a nechala si od ní vylízat svoji nenasytnou štěrbinku. „Tak ať mi ho taky vykouří!“ Proč bych zrovna já měl být bez orgasmu? „A všechno spolykáš, děvko!“ taky jsem si kopl do bezmocného těla. Annie se na mě vyčítavě podívala, ale poslušně splnila, co jsem po ní chtěl. „Dělejte, dražba začíná!“ prudila Lenka. „Radši jí dáme ještě roubík, aby nevyvedla nějakou nepříjemnost,“ cpal jsem Annii do spermatem ulepených úst proslintané Lenčiny kalhotky. „A vstávej, mrcho, zákaznící už čekají!“ Stáhl jsem Annii kalhotky do půlky stehen, aby jí to víc slušelo a hrubě ji vystrčil ze dveří. Neobratně klopýtala malými krůčky a já jsem si všiml, že plakala…