Žila byla jedna holčička, která nosila všechno oblečení červené. Tato holčina se jmenovala Karla Kulková a každý čtvrtek chodila ke své babičce. Už od mala to byla rozverná holka a po lesní pěšině za svou babičkou chodila jen tak nalehko v červených krátkých kraťáscích a červeném nátělníku. Toho si nemohl všimnout rakouský přistěhovalec Wolfgang, který žil v chatce, kolem které Karla Kulková chodila k babičce.
Wolfgangovi se Karla ohromně líbila, vždy byl ve čtvrtek připravený u okna s trenkama dolů a vždy, když kolem procházela Karla, tak divoce masturboval. V den 18. narozenin Karličky byl akorát čtvrtek, a tak samozřejmě šla opět navštívit babičku. V ten den si řekl Wolfgang, že má dost masturbace a musí něco podniknout.
Nakonec vymyslel ďábelský plán, i když sám Wolfgang nebyl žádný ďábelský člověk, nýbrž obyčejný nadrženec s dobrým srdcem. Wolfgang se rozhodl, že koupí babičce Karličky wellness víkend, ale Karličce to neřekne. V onen čtvrtek tedy byla babička už na cestě na vlak do Piešťan, zatímco do její postýlky si lehl Wolfgang a čekal, co se bude dít.Karlička vešla do babiččiny chaloupky, ale něco jí tam nehrálo. Místo babiččiného stařeckého zápachu ucítila vonnou svíci s příchutí skořice. Karličce skořice strašně voněla a dá se říct, že na ni měla úchylku, protože ucítila, jak jí z ničeho nic tvrdnou bradavky. Vešla do ložnice a tam uviděla místo seschlé babičky 30-tiletého krasavce, který se oblizoval. Karlička se lekla, že babičku ten pán snědl, ale to naštěstí pravda nebyla. Wolfgang pověděl Karličce, že je babiččin známý, který od ní dostal úkol. Měl Karličce sdělit, že je babička na cestě do Piešťan a místo toho, aby se dnes Karlička postarala o babičku, tak se má za úkol se postarat o Wolfganga. Karlička řekla, že proti tomu nic nemá, protože jí vůně skořice stejně rajcuje a doufá, že tím postaráním nemyslí Wolfgang uvaření jídla. Wolfgang řekl, že hlad nemá, ale broskvičku by si dal. V tom Karla Kulková zvlhla a skočila za Wolfíkem do postele. Ten z ní strh její krátké červené šatičky a už už se jí začal dobývat na její dobře vyvinutá prsa. Karla vzdychala a přitom jí proběhla hlavou myšlenka, že babička musí jezdit do lázní častěji. Wolfgang to Karličce udělal jazykem jako dosud nikdo v jejím životě. Ukázalo se, že mít velký jazyk je velká výhoda. Navíc Wolfgang jako bývalý degustátor měl jazyk pěkně vytrénovaný, takže ho uměl dokonale používat. Poté už Wolfgang zapojil do akce svůj vztyčený pyj. Karla Kulková si sice nejprve chtěla pohrát s kulkama, ale na to jí řekl Wolfgang, že navzdory její chuti na kulky se bez toho tentokrát obejdou. Wolfgang místo toho povalil Karličku a začal do ní pomalými pohyby vrážet jeho mužskou pýchu. Karla sténala, později přímo řvala a nechala se unášet vlnou stále přicházejících nových orgasmů. Až se Wolfgang také udělal, tak řekl, že si splnil svůj životní cíl, a to ošukat mladou nadrženou osmnáctku. Karla nevěděla, co na to říct, tak nic neříkala a místo toho začala Wolfganga divoce líbat a osedlala si ho. Při jejich 2. kole se ale náhle otevřely dveře do ložnice, kde stála nevěřící a zděšená babička, která nestihla vlak do Piešťan. Ta se nakonec vzpamatovala a okomentovala suše tuto situaci – kéž bych byla zase mladá…