Zastavili jsem na parkovišti před jejím panelákem. Řekla mi, abych chvíli počkal v autě, že se ihned vrátí. Poté se sebrala a odešla ven. Bylo už krásně po dešti a jaro se začalo předvádět ve své kráse. Za chvíli se vrátila s úsměvem na tváři. Držela cosi zabalené v nějakém hadru či co. „Tak pojď, jdeme, už mám co jsem potřebovala“ zasmála se a táhla mě za ruku ven.
Dorazili jsme až k ní do bytu, ale ona vešla a za sebou najednou zavřela dveře a nic neřekla. Zůstal jsem stát na chodbě v paneláku. Náhle se dveře otevřely a já chtěl vejít dál. Její ruka mě však zastavila a ukázala směrem na zem. Pochopil jsem. Už je to tu zase. Klekl jsem si na všechny čtyři a jako koníček (či pejsek) se hrabal do dovnitř. „Tak pojď a polib své paní nožku. “ Byla mi pod nos přistrčena nožka v nádherné síťové punčoše, která končila a sama držela na stehnech. Měla nádherné lakové střevíčky černé barvy asi na 8 cm podpatku. Nemohl jsem to vydržet, cítil jsem, jak se mi do penisu nalévá krev a jak jsou mi kalhoty malé. Začal jsem jí nohu líbat a mazlit se s ní, jako nějaké malé dítě se svojí oblíbenou hračkou. „Tak, budeš tu stát mezi dveřmi, nebo polezeš dál?“ zeptala se se smíchem. Chtěl jsem se hnout, ale po čtyřech to dost dobře nešlo, jelikož můj penis byl naběhlý až k prasknutí. I ona si toho všimla a ihned sebrala z našeho tajného kufříku kovový obojek, ke kterému jsou, na krátkém, asi dvaceti centimetrovém řetízku, připevněny kovová pouta na ruce. Ani nevím jak a už jsem měl onen obojek na krku a na rukou jeho zbývající část. „Tak a teď uděláš vše, co ti řeknu, jasný?“ pronesla už silně dominantním hlasem. „Ano, Paní. “ Přikývl jsem, ale to už asi ani nezaregistrovala, jelikož mě táhla za obojek do koupelny. „Tak a teď se tu osprchuj, ale jakmile bude nacákáno na zemi, tak dostaneš tolik ran, kolik to bude čtverečních centimetrů vody na zemi. Máš na to pět minut. “ Nechala mě stát v koupelně úplně oblečeného a při odchodu z koupelny za sebou zavřela a zhasnula. „Čas běží, a né, že si namočíš oblečení, to by jsi pak musel být nahatý“ dodala a bylo slyšet její výsměšný smích. Měla pravdu, čas běžel, ale já jsem v tom postroji nemohl ani pustit vodu. Nahnul jsem se ke kohoutkům a začal štelovat. Zanedlouho se mi to povedlo. Vody byla poměrně slušně seřízená, tak jsem se chtěl už konečně vykoupat. Najednou mi to došlo. Jak si mám sundat oblečení? Vždyť to nejde. Začal jsem hledat tu nejvhodnější pozici, aby se mi povedlo sundat kalhoty… a ponožky… a konečně i slipy. No, ale triko s mikinou jsem si hodil jen tak přes hlavu, takže jsm musel být strašně opatrný, abych si to nenamočil. Bohužel, koupání mi trvalo trochu déle a dopadlo to stejně tak, jak jsem si to nepřál. Na zemi byla louže pře celou koupelnu, mikinu s trikem jsem měl jako mokrý hadr na podlahu a nejhorší bylo, že jsem asi přetáhnul těch mých pět minut. Bylo mi jasné, že se nemusím ani oblíkat a tak jsem se jen utřel a vyrazil. Nejprve mi nevěnovala pozornost, jelikož ležela v křesle a sledovala nějaký pořad. „Tak, je to přesně dvacet pět minut“ pronesla úplně v klidu a vstala z křesla. „Teď se ještě podíváme do koupelny“ jak procházela kolem mě, všimla si, že moje mikina s trikem jsou jedna velká nacucaná houba. „To je zase špatně, už vím, ty jsi byl tak pomalý, a nešetrný k sobě, abys mi nepocákal koupelnu, že? „zasmála se a šla do koupelny. Najednou mi to blesklo hlavou, mohl jsem ještě chvíli času obětovat a vytřít tam tu louži, ale… . „Co to je…!!!“ začala řvát jako protržená. Přišla těsně ke mě a vrazila mi facku, až jsem upadl na zem. Ihned jsem jí chtěl začít líbat nohy, ale ona mě odkopla, až jsem myslel, že mi vyrazila zuby. Tak takovouhle jí ještě neznám, pomyslel jsem si. „Ty jsi posral všechny tři úkoly“ stále řvala. „Tak za to tě zabiju ty hajzle… anebo, víš co?“ už pokračovala naoko klidně „já tě rozvážu. “ Vzala klíčky a odemkla mi obojek i s pouty na rukou. „Teď to dej ze sebe dolů a vytři to s tím v tý kouplně. “ Ihned jsem poslechl jejího příkazu a ještě jednou jí chtěl políbit nohu, ale ucukla. Během deseti minut to v koupelně vypadalo, jako v ráji. Chtěl jsem si jí udobřit, tak jsem tam vše srovnal a umyl. Vrátil jsem se k ní. Opět seděla v křesle a dívala se na nějakou stupiditu. „Vše je čisté a suché, má Paní“ oznámil jsem jí. Dobře, tak si klekni do kouta na rohožku a nesmíš se otočit. Jakmile se otočíš, nebo jinak pohneš, je konec. Nechápal jsem, co tím myslí, ani jsem nevěděl, na jakou rohožku. „Do jakého kouta a na jakou rohožku?“ zeptal jsem se. Ona jen mlčky ukázala na roh místnosti. Když jsem se tam po kolenou dobelhal, uviděl jsem mezi zdí a lednicí řetězovou podložku. Nevím, kde to sebrala, ale to je teď jedno. Vlezl jsem si na to a otočil se ke zdi. „A teď buď hodný chlapeček a zůstaň… „řekla. Jelikož bolest během chvilinky začala být dosti nesnesitelná, tak jsem se opřel rukou o zeď. „Ale co to je? Co to děláš?!!!“ zařvala a přiběhla ke mě. „Coby to mělo za účinek, kdybys se mohl takhle ulejvat? Ty musíš pořádně trpět, ještě jednou a uvidíš… a víš co? Já ti dám pouta, dej ruce dozadu… „Nemělo cenu vzdorovat, tak jsem dal ruce dozadu a ona mi na ně nasadila ocelová pouta. „Tak teď tu zůstaň, jdu se projít… „“To ale nemůžeš, mě tu takhle nechat… „Na tuto mojí poznámku se jen, při oblékání, usmála. „Tak se měj a žádné ulejvání, rozumíš?!“ „Ano, Paní“ zasyčel jsem. Už jsem jenom slyšel, jak se obouvá a odchází. To jsem psychicky nevydržel a opřel jsem se o zeď tentokráte hlavou. „Tak zase jsi to nedodržel!!!“ vztekle za mnou zařvala, až jsem nadskočil. Chytla mě za vlasy a mrskla se mnou na koberec. Z kufříku vyndala provazy a pevně mi svázala nohy v kotnících a nad koleny. Pro jistotu mě taktéž slabým provázkem svázala k sobě palce na nohou. Vzala rohožku a přendala jí do prostřed místnosti pod masivní lustr, který vysel na pěkném černém řetězu. Vzala delší lano a protáhla ho jedním okem v řetězu od lustru. Pod lustr umístila opět onu podložku a poručila mi, abych si na ní kleknul. Udělal jsem tak, i když jsem už měl kolena v jednom ohni. Visící lano protáhla očkem od pout na rukou a pevně mi ruce vytáhla směrem vzhůru. Na první pohled jsem myslel, že přepadnu, ale mýlil jsem se. Byl mi ještě jednou nasazen obojek a tím bylo protaženo další lano, které také končilo u stropu. Vznikla ze mě jakási kolíbka. Byl jsem úplně bezmocný jakéhokoli pohybu. Ruce mě začaly bolet, jak jsem je měl vykloubený směrem vzhůru, ale nemohl jsem jim ulevit předklonem, jelikož bych se udusil. „Za to, že jsi byl neposlušný celý den, dostaneš teď deset ran tím pleteným bičem z bužírek od drátů, přes zadek. “ zasmála se a mně se zatajil dech. Už jednou jsem s ním dostal, ale to byly dvě rány a měl jsem zadek úplně modrý a řval jsem bolestí. Navíc, teď mám zadek vyšpulen a napnut, takže se asi zblázním. „Prosím, má Paní, já už budu hodný, ale tou bužírkou už né, prosím… „Bylo na ní vidět, že je potěšená svým výkonem. „A budeš počítat a né že budeš řvát. “ Napřáhla se a já jsem zatnul všechny svaly a zuby. „Aaa, raz… auuuuu… dva… „Počítal jsem až do pěti, kdy už jsem to nevydržel a jenom nesnesitelně řval. „Deset… auuuaa… „“Ano, máš pravdu, deset, líbilo se mi, jak si dělal, že tě to bolí… . „zasmála se. „Ale mě to vážně bolelo, má Paní… „“No, tak aspoň budeš poslouchat. Teď se jdu už konečně projít, tak mi nikam neuteč… „Ještě naposledy se zasmála a vyrazila…
Bylo nedělní odpoledne. Moje pocity byly tak smíšené, že jsem nevěděl, jestli mám dnes večer za mou holkou – Dominou jet. Přece jenom, potom, co mi včera udělala, nevím jestli se jí budu moci ještě podívat do očí. Teď jsou tři hodiny a já jsem za dnešek vůbec nic neudělal. Měl jsem vážně zvláštní pocit. Jeden byl z představy, že za ní nepojedu a tím pádem to bude asi konec mezi námi a druhý pocit byl z představy, že za ní pojedu, ale vůbec nevím, co mě čeká. Do osmi je dlouhá doba. Ani nevím, jak ten čas zabiji. Blíží se osmá hodina a já se tedy rozhodl, že za ní pojedu. Přece jenom nade mnou zvítězil pocit neznámého. Na cestě k ní jsem byl čím dál více nejistý. Ale co, když se mi jí povedlo včera takhle naštvat a jí se povedlo mě celou neděli držet v silných představách, že jsem jenom otrok a nic víc, tak to musím dotáhnout až do konce. Když jsem parkoval před jejím barákem, všiml jsem si, že mám ještě pět minut čas. Tudíž jsem v klidu zaparkoval a pomalu se vydal do posledního patra. Najednou jsem stál před jejími dveřmi. Strašně jsem se rozechvěl. Snad blahem z toho, že nevím, jak mě přivítá? Zazvonil jsem, už není cesty zpět. Kupodivu nic se nedělo. Že by na mě zanevřela a šla někam ven? Co se mohlo stát? Napadaly mě úplně nesmyslné otázky. Zase se ve mě probudila žárlivost a napadla mě otázka nejhorší. Má tam někoho? V tu chvíli jsem uvěřil vlastním představám a vydal jsem se po schodech dolů. Najednou jsem slyšel, že se dveře otevřely. „Jsi tu o dvě minuty dřív… „přivítala mě. „Já… „nebyl jsem schopen slova. Byla hezky oblečená. No, jestli se to dá nazvat oblečená… Měla na sobě jen modrou krajkovou podprsenku, přes kterou měla krajkovou halenku která sama o sobě moc nezakrývala. Její kalhotky byly také modré barvy, opět krajkové. Na nohou měla tmavě modré (až černé) silonky a byla oblečená v nádherně vysokých, černých, páskových botách. Jejich podpatek mohl jistě mít více jak 10 cm. Na obličeji se vyjímal pečlivě připravený „mejkap“ z kterého jasně plynulo, kdo je tu Paní. Nádherně modré oči a rudá rtěnka byla kombinace k nekonečnému dívání nejen na její obličej… „Ty nevíš, jak se má správně otrok chovat, když přijde za svou Paní?“ zeptala se s přísným výrazem ve tváři. Ihned jsem udělal to, co očekávala. Bylo mi úplně jedno, že ještě stojím na chodbě v paneláku a přesto jsem klekl na kolena a začal jí líbat boty a nohy. „Stop, „zařvala „co to děláš? Ty máš přece políbit nohy a zůstat v klidu u nich klečet… „“Ano, má Paní. “ udělal jsem co mi přikázala. „Tak to tedy nejsem s tebou příliš spokojená. Dělej, jdeme dovnitř, už je mi zima. “ Chtěl jsem za ní jít do chodby jejího bytu. Jak jsem vstával, tak jsem najednou ucítil palčivou bolest na zádech. Chtěl jsem zařvat, ale ona mě předběhla. „Co!!?? Ty nevíš, jak se správně pohybuje otrok v přítomnosti své Paní?“ „Ano, „odsekl jsem „po kolenou, má Paní. “ „Tak dělej… “ a ještě jednou mě přetáhla. No jo, teď mi to došlo, co celou dobu teď schovávala za zády. Nebyly to ony proslulé důtky, ale asi půlmetrový bič upletený jako pomlázka z bužírek od elektrických drátů. Člověk si nedokáže představit, jak to strašně bolí, když tímto dostanete. A co pak, když s tím dostanete několikrát do stejného místa… To vždycky žádám svou Paní o sto ran důtkami než deset ran tímhle. Po kolenou jsem se dobelhal až do chodby. Zavřel jsem za sebou dveře a ona stála nade mnou a dívala se, jak mi to sluší, když takhle oddaně před ní klečím. „Svlíknout… „zněl její jednoduchý příkaz. Sundal jsem si vše až na slipy. Bylo mi už jasné, že jsem vzrušen na nevětší míru. „Dělej, mám ti pomoc?“ Byl jsem úplně smyslů zbavený, ale nechtěl jsem další ránu, tak jsem ze sebe chtěl zhodit i slipy. „Co? Ty nevíš, jak si má otrok sundavat slipy před svou Paní?“ zeptala se mě. Nebylo mi jasné, co tím myslí, tak jsem jenom sklopil hlavu a čekal další ránu. Ta nepřišla. Začala mě hladit přes slipy na mém přirození. Najednou mi pod ně zajela rukou a během chvíle je ze mě servala. Zbyly z nich jen cáry. Mě to nevadilo… Přešli jsme do obýváku. Nic nenasvědčovalo nějakým přípravám na dnešní večer. V tu chvíli jsem byl trochu zklamán. Ani nevím proč, protože později jsem byl za to vše vděčen. „Lehni si na koberec a vyndej z našeho kufříku pouta a provazy“ zněl další příkaz. Ihned jsem se vrhnu pod gauč a z tajné škvíry jsem vylovil náš kufřík. Nacvakal jsem kód a vyndal vše potřebné. Podal jsem jí provazy a pouta na ruce. „Ty pouta si rovnou můžeš nasadit a to pořádně stiskni. Jakmile se mi budou zdát volné, dostaneš za každý můj zácvak deset ran tvým pleteným bičem“ zdůraznila. Jelikož to opravdu nemusím, tak jsem pouta zacvaknul na maximům. Ihned se mi začaly zařezávat. Vzala provaz a protáhla ho očkem, které spojuje pouta k sobě. Konec provazu pak přitáhla k topení, kde ho pořádně upevnila. Na nohy jsem dostal taky provaz, který byl naopak připevněn a napnut ke skříni na druhé straně místnosti. Byl jsem natažený jako na skřipci. Nemohl jsem pokrčit ani nohama ani rukama. To jí potěšilo. „Tak se mi zdá, že ty mě svými urážkami chceš vážně naštvat. Víš o čem mluvím, že jo?“ zeptala se. „Ano, má Paní, mluvíte o včerejším incidentu. “ odvětil jsem. Dobře jsem věděl, že jí ten včerejšek, kdy jsem byl na ní tak nepříjemný, vrtá hlavou. „Víš, já si myslím, že ty jsi ještě nepoznal skutečnou bolest. Tak to teď napravíme. Máš předělanej ten pásek na roubík?“ „Ano, má Paní. Dnes jsem ho upravil“ přitakal jsem. Vstala a došla pro můj kožený pásek, na kterej jsem přidělal asi v jedné čtvrtině čtyři díry. To podle toho, jak mám plnou pusu třebas jejích kalhotek. Přinesla ho, poklekla u mě a ihned mi pásek nasadila do pusy a stáhla. „Koukám, že to stahuji na maximum, ale na poslední dírku to nejde… „zasmála se. Já už jsem měl pásek zaříznut v puse a tak jsem jí nemohl říci, že ta poslední dírka je nepovedená, a že se to až na ní nedá stáhnout. Bylo to jedno, že jsem jí to neřekl, stejně se jí to povedlo. Začaly mě panty v puse strašně bolet, jak byly silou taženy od sebe. Vydával jsem jenom tlumené hmmhmm. Vstala ode mně a vzala z kufříku opět svorky na záclony. Ty mě pak nasadila na bradavky. Jak už se mnohokrát poučila, tak se řídí pravidlem – čím více budou nasazeny na špičce bradavky tím to je zábavnější. Jo, ale pro ní. Začal jsem sebou škubat a řvát. Bolelo to tak, že mi vyhrkly slzy do očí. Nepředstavitelná bolest. A to jsem se nemohl ani zkroutit do klubíčka. Byl jsem vydán na pospas jen Jí. „Tak a teď tě trochu upravíme“ povídala, když vyndavala ze skříně prodlužovačku. V tu chvíli se mě zmocnila panika. Co s tím chce proboha dělat? To mě chce usmažit za živa nebo co? Opět jsem začal horečně kroutit hlavou a řvát. Bohužel, bylo slyšet jen potiché mumlání. „Víš, pořád mi nadáváš, když si neoholím nohy, že vypadám jako… „nedořekla. „Tak teď uvidíme, jak se to bude líbit tobě. Tady ti oholíme nohy a ptáčka tímto stroječkem. “ Jak sem se později dověděl, byl to vytrhávací strojek… Ženy, které tento typ strojků používají mi dají za pravdu, co to je za pěknou bolest. „Tak se připrav, začínáme“ zasmála se. V tu chvíli jsem už jenom slyšel bzučení strojku a pak strašnou bolest na mé holeni. Začal jsem se škubat a řvát, ale stejně mě to bylo prd platný. Nejhorší byl její smích. Vyholila mi na mé levé noze pruh asi o šíři 10 x 10 cm. Vypadal jsem jako děvka. Navíc se mi místy spouštěla krev. Přešla na druhou nohu a vše se opakovalo. Bolest byla vážně strašná a já jen mohl ležet, trochu se klepat a potichu řvát. Když skončila a udělala mi ten pruh i na druhé noze, přešla na stehna. „Tak, tady to opravdu bolí… „opět se zasmála a pustila se do práce. Škubal jsem sebou jako smyslů zbavený. Brečel jsem. Opět byla šťastná, ale nepřestávala. Výsledek její nedělní práce je ten, že teď mám na obou nohách vyholený dva pruhy. Jeden dole a druhý nahoře. Navíc nad penisem mám vyholeny všechny chlupy. Tam se mi nejvíce spustila krev. Ani nevím, jak jsem to přežil. Podle jejích slov jsem byl v nějakém tranzu. „Tak víš co? Když si byl tak strašně neposlušný, tak přejdeme k další fázi. “ řekla. Rozvázala mi nohy a provaz držící moje ruce u topení povolila a táhla mě za něj pryč do vedlejší místnosti. Tam pak v rohu mezi ledničkou a sektorkou vysypala na zem hrách. Byl jsem přinucen si kleknou na hrách a čekat. Abych se nemohl znovu podpírat, tak mi nechala ruce spoutané a onen provaz visící na očku mezi pouty mi přitáhla za hlavu a pak dole přivázala k nohám. Výsledek byl ten, že jsem klečel jen na kolenou, chodidla vytažené do vzduchu a ruce jsem měl za hlavou spojené k nohám. „Tak roubík máš, pohnout se nemůžeš, trpíš… co víc si přát. “ zasmála se a rukou mi zajela mezi nohy, kde mě asi minutu hladila, než silně stiskla moje koule. Opět jsem tlumeně zařval a trošku nadskočil. To bylo ještě horší, jelikož se mi hrách začínal více zařezávat do kolenou. „Jelikož jsi přišel o dvě minuty dříve a nulu k tomu, to je dvacet… „odmlčela se „… to je dvacet minut“ Nemohl jsem se pohnout, ani promluvit a tak jsem zůstal v místnosti sám na hrachu se skřipci na bradavkách. „Jo, ještě, aby to bylo lepší, „vrátila se „trochu tě povzbudím. “ Vzala za skřipce a sundala je. Jak začaly bradavky přicházet k sobě, začal jsem strašně řvát. Opět nebylo nic moc slyšet. Najednou mi nimi projela další silná bolest, která mě už úplně vyhrkla slzy do očí. Opět mi je nasadila a odešla. Zůstal jsem tam sám, jen z vedlejší místnosti jsem slyšel zvuk hrající televize. Nevím, jak dlouho jsem tam klečel, rozhodně mi to připadalo jako celá věčnost, ale stále nešla. Chtěl jsem jí zavolat, ale nešlo to. Začal jsem se viditelně klepat. Celé tělo se mi chvělo a já ani nezpozoroval, že už za mnou stojí. „K noze!“ zavelela. Nebyl jsem schopný pohybu, tak mi trhla za provaz mezi nohama a rukama až jsem spadl na záda. Tím pádem jsem vystavil svoje bradavky jí k milosti. Naráz mi oba skřipce ztrhla, až se mi na bradavkách objevily krupičky krve. Kupodivu jsem ani moc neřval a bolest jsem taky moc necítil. Byl jsem ještě v nějakém tranzu z hrachu… „Vstávej a poděkuj, dělej, nebo je vrátím, tam kde byly“ mluvila samozřejmě o skřipcích. Snažil jsem se překulit na kolena, ale nešlo to. Chytla mě za vlasy a silou mi pomohla. Chtělo se mi opět brečet. „Ale co, pánovy se to líbí, až z toho brečí, jo?“ čekala na odpověď. Zakroutil jsem hlavou, jako že ano, nechtěl jsem totiž už v ničem odporovat. Táhla mě za již rozvázaný provaz opět do obýváku. Vůbec mi to nešlo, jelikož jsem měl spoustu hrachu nalepeného na kolenou a tak se mi nohy podlamovaly a já padal. Nakonec jsem sletěl na břicho. Jí to nezastavilo a po břiše mě táhla za ruce na koberec. Myslel jsem, že mi ušoupe ptáka. Opět jsem začal ječet, obzvlášť, když už jsem byl na koberci. Pálilo to pěkně. V obýváku běžel koncert nějaké skupiny. Pak mi došlo, že to byly její oblíbenci Take That. Je to už dlouho, co tyto pošuci řádili, ale i ona si ráda za vzpomíná. Vyndala mi roubík. Bolest byla nesnesitelná jak začaly mé čelisti přicházet k sobě. Ani teď jsem pořádně nemohl mluvit. „Tak a teď tancuj jako oni… „přikázala mi. „Ano, má Paní, ale já nemohu, když mám spoutané… „Rána bičem mě přiměla plnit její úkol… Pochopil jsem, že další odmlouvání je úplně zbytečné. Začal jsem tancovat. Člověka nikdy nenapadne, jaké to je ponížení, když musí muž tancovat nahatý a se svázanýma rukama před ženou. Jak už to tak bývá, nelíbil se jí můj styl tance. „Tak víš co? Za to, že jsi zase nesplnil svůj úkol, budeš znovu potrestán“ vstala a vypnula televizi. „Lehni si ty smrade na záda!“ zařvala. Ihned jsem si zase lehnul a byl jsem opět přivázán jako před chvílí. Zase jsem se nemohl ani pohnout. Zalovila v kufříku a vytáhla asi 7 cm tlustou svíčku. Zapálila jí a postavila mi jí na břicho. „Modly se, ať ti nespadne“ zasmála se a odešla. Ležel jsem tam bez hnutí a skoro jsem ani nedýchal. Vrátila se za deset minut. Vosk už byl rozehřátý a stékal po svíčce pomalu dolů. Když viděla můj strach v očích, začala se smát. Vzala svíčku z mého břicha a chtěla mi horký vosk vylít na břicho. Najednou jí v očích blesklo a položila svíčku zpátky na moje břicho. Trochu vosku steklo po svíčce až na moje břicho. Zasyčel jsem příjemnou bolestí. Za chvíli se opět vrátila a v ruce držela můj pásek. „Zvedni hlavu, ať ti můžu nasadit roubík“ přála si. Zvedl jsem hlavu a ona mi nasadila opět roubík. Naštěstí ho tak nestáhla, takže se to dalo vydržet. Vzala svíčku a podívala se mi do očí. „Bude se ti to líbit, uvidíš… „řekla, když mi rozžhavený vosk lila přímo na penis a koule. Škubal jsem se a snažil se řvát bolestí. Nejhorší bylo, když mi zasáhla voskem přímo špičku penisu. Toto peklo trvalo asi dvě minuty, ale mě to připadalo jako věčnost. Zasmála se. Když jsem se podíval na výsledek jejího počínání, nevěřil jsem vlastním očím. Penis vypadal, jako když je v nějakém gumovém prezervativu. Vůbec nikde nekoukala kůžička, na to si dala opravdu záležet. „Neválej se a vstaň“ řekla, když mě odvázala a sundavala mi roubík. „Teď klekni na kolena a začni mě líbat nohy. “ K tomuto počínání mě nemusela dvakrát pobízet. Klekl jsem si a líbal její nádherné nohy a černé páskové boty na podpatku. Instinktivně mi sjely ruce mezi nohy a snažil jsem se onanovat. To dost dobře nešlo, jelikož bych musel nejprve oddrolit vosk z mého údu. Tak jsem se alespoň hladil, jak se dalo. Všimla si toho a ihned mě odkopla. „Co si to představuješ? To se dělá? Kdo ti to dovolil?!!“ řvala. „Nikdo má Paní, já sám jsem se drze začal hladit, odpusťte, má Paní“ zaprosil jsem. „Tak to tedy né, když ti tak stojí, to ho budeme muset trochu ohnout… „povídala, když vyndavala ze své skříně dvě asi pěti kilové činky. „Stoupni si!“ dala mi další příkaz. Ihned jsem stál a ona popadla krátký provaz. Omotala mi ho okolo koulí. Pak vzala další provaz a ten mi omotala a pořádně stáhla, až se mi chtělo brečet, okolo žaludu. Na oba konce připevnila činky, které zatím nechala ležet na stole. Opět mi vzteky nasadila roubík a stáhla ho tak, že se mi z levého koutku spustila slabě krev. Nemohl jsem ani pořádně dýchat. Došla pro skřipce a nasadila mi je opět na bradavky. Pak na očkách u skřipců připevnila slabí provázek, který vytáhla k masivnímu lustru. Tam oba konce provazů upevnila a já byl donucen stát na špičkách, pokud bych si nechtěl strhnout skřipce z bradavek. Začal jsem šíleně řvát, ale jí jsem tím jen rozesmál. „Teď se připrav, takhle zůstaneš, dokud se neumyji… „řekla, když vzala do ruky činky a pomalu je začala pouštět na zem. Začal jsem řvát, uvědomil jsem si, že obě pěti kilové činky visí na mém pohlaví. Nemohl jsem se ani pohnout. Vůbec jsem si nemohl ulevit. Skřipce mě táhly na špičky a činky zase dolů na zem. Abych náhodou si činky nohou nevysadil na stůl, odsunula ho dostatečně daleko. Bolelo to. „Tak teď se mi to líbí, můžeš tady posilovat svoje… „zasmála se „svaly. “ Po dobu dvaceti minut jsem měl pocit, že mi někdo kope do koulí, jaká to byla bolest. Jediné, co jsem mohl, bylo trpět. Celých dvacet minut. Vrátila se z koupelny. Měla na sobě jen podprsenku a kalhotky. Samozřejmě, že byla obuta do oněch bot. Mé tělo se už opět viditelně klepalo bolestí. Tentokráte jemně mi sundala skřipce a činky. Ihned jsem padnul na zem, kde jsem začal hladit své mučené místa. Sundala mi roubík, sedla si do křesla a jen se tak na mě dívala. „Teď to chci, „řekla vážně. „Ano, má Paní, budeme se… „nedořekl jsem. „Co?!! Co ty??!!“ zařvala. „Já jsem tvá Paní a já budu mít dnes orgasmus, ale o tobě nevím!!!“ „Ano, má Paní, jak si přejete“ zesmutněl jsem. „Abys neřekl, že tě týrám, tak teď si dáme oddechovou část dnešního programu. “ prohlásila, když ke mě přistoupila a popadla naší nejdelší prádelní šňůru. Začala u krku a omotávala mi provaz stále níž a níž. Ruce jsem měl volně kolem těla, takže mi je svázala k tělu. Bylo to příjemné. Líbilo se mi to, jak budu celý znehybněný. Když byla v úrovni penisu, omotala provaz i kolem něho a to tak, že mi ho lámala dozadu. Musel to být směšný pohled na mě – „bez penisu“. Pak dále pokračovala až dolů. Nakonec mi provazem svázala kotníky k sobě, takže jsem tam před ní stál jako mumie. „Líbí se ti to?“ zeptala se. „Ano, má Paní“ přitakal jsem. „Tak mi řekni, co jsi zač… „čekala na odpověď. „Jsem jenom bezcenej otrok, má Paní“ pronesl jsem skoro hrdě. „Ano, a co ještě?“ Na tuto otázku už mě nic nenapadalo. Nechtěla čekat, tak mě škubla za koule a zařvala: „Jsi jenom kurva a děvka zasraná!! Opakuj to…!!“ „Jsem jenom kurva a děvka, má Paní“ zrudl jsem a také zařval bolestí, když mi opět stiskla koule. „Dobře, tak se předveď“ řekla hodíc mi k nohám černé lakové střevíčky asi na 5 cm podpatku. Vůbec nebylo jednoduché dostat se celej svázanej do těchto minimálně o číslo a půl menších střevíčků. Nakonec se mi to doopravdy povedlo. Vážně jsem si připadal jako kurva. „Tak se předveď, jak se kurva nabízí… „zasmála se. Nevěděl jsem jak to myslí, tak jsem se snažil různě kroutit. To bylo obzvláště nepříjemné, protože, když váš penis je násilně ve ztopořeném stavu zlomen dozadu, není to vůbec příjemné. „To se mi moc nelíbí, copak kurva nevyplazuje jazyk? Dělej…!“ zahrozila. Vzala důtky a začala mě s nimi švihat přes záda, zadek a stehna. Bolelo to, ale né tak jako ten můj bič z bužírek. Nejhorší bylo, když se jí povedlo trefit špičku mého penisu. To jsem začal ječet. „Jen si klidně ječ a vřískej, stejně ti to je prd platný“ zase se zasmála. Tancoval jsem jako nějaká opravdová kurva. „Stop, to stačí, jsem tvůj zákazník a chci to pusou… “ pronesla vážně. Chtěl jsem odporovat, že to pusou dělám nerad, ale místo toho jsem si to rozmyslel. Padly další čtyři rány na mé přirození, než jsem v zoufalosti padnul na kolena mezi její nohy. V tu chvíli mě strašně bolely koule a penis. Provaz mi je silně tlačil dozadu. „Lízej, nebo snad chceš pomoct?“ zeptala se. Poníženě jsem začal plnit její úkol. Asi po pěti minutách se začala chvět. Bylo to něco na mé povzbuzení. Udělal jsem jí to… Teď ještě já, blesklo mi hlavou. Odkopla mě a já padnul na záda. „Dám ti deset minut na to, abys ses udělal, začni. “ zasmála se. „Ale Paní, já nemohu, když jsem takhle… „už po několikráte jsem nedořekl. „Fajn. “ řekla a rozvázala mě. Už jsem se začal hladit, ale rychle mi na ruce nasadila opět pouta a přitáhla mi ruce k topení. „Lehni si na břicho“ přikazovala. Za chvíli jsem byl opět bezmocný jako na začátku. Jen jsem ležel na břiše. „Jelikož moc neposloucháš, tak tě zase potrestáme… Máš dvě možnosti. Dvě stě ran důtkami přes záda a okolí, či jen dvacet ran bičem z bužírek“ čekala na odpověď. Nedokázal jsem si představit ani jednu bolest, tak jsem zvolil dvacet ran. „Počítej hajzle… „pronesla těsně před prvním švihem. „Auuuu, jaauuu. . “ začal jsem řvát. Byla to taková bolest, že jsem při páté ráně přestal počítat a jen jsem se klepal a svíjel. Nevydržela a nasadila mi roubík. Dalších patnáct ran jsem prožil v nejasných křečích. Dnes to jsou již dva dny a já stále mám zadek, kam směřovaly všechny rány, podlitý a nateklý. Probral jsem se a vůbec nevím, jak jsem těch patnáct ran přežil. Jak jsem se později dozvěděl, byl jsem v nějakém komatu. Sundala mi roubík a odvázala mě. Začal jsem jí horečně děkovat a líbat její nahé nohy v botách. „Udělej se ty jedno prase hnusný… „zněl její poslední příkaz. Jen jsem se dotkl svého penisu, tak do půl minuty byl na jejích nohách plno spermatu. Nic neřekla a začala mi hlavou sperma z jejich bot a nohou stírat. Dostávalo se mi to do pusy a rychle se mi zvedal žaludek. Teď ani nevím, jak to že jsem se nepoblil. To, co se dnes odehrálo by se dalo nazvat jako splněný sen. Vlastně, Ona mě za tento den ponížila jako ještě nikdy. Musel jsem dělat tolik věcí, které bych teď v životě neudělal. Je dobrá a proto tuto povídku věnuji JÍ… Věnováno mé lásce a paní S.