Znali jsme se strašně dlouho. Vždycky byl tak bezva a pak se mi začal líbit. Z ničeho nic, zato děsně moc.. Na první pohled mezi námi bylo šílený napětí, ti motýlci v břiše… Jenže jsme byli takový ucha, že to s přestávkama trvalo tři roky a nic. Spoustu náznáků a rádobyvtipných, přitom vážně myšlených hlášek, zamilovaný pohledy, co se škádlívá, rádo se mívá a tak strašně se chce! Ale přesto všechno nic.
Nikdy nic… A pak přišel jeden kluk a já se nechala prvně v životě svést. Bylo mi už dvacet a asi jsem se bála pořád čekat… Když to zjistil, tak jen prohodil… Cože? Ona má kluka? A měla. Čas plynul a já se nejvíc věnovala novému příteli… S ním jsme se skoro přestali vídat a on se odstěhoval. Byl pryč… Moje první láska trvala tři roky. Když jsme se rozešli, vrátila jsem se zpátky domů, mezi své přátelé a bylo mi fajn. Tak moc fajn! A pak jednou, byli jsme se podívat na pouti, stála jsem u stánku.. „To největší srdce pro tuhle kočku, vypadáš hladově 🙂 “ Byl tam. Stál tam, půl metru ode mě, pořád tak krásnej a milej, rošťáckej, ON!!! Skočili jsme na sebe a strašně pevně se objímali. Smáli jsme se a drželi se, radostí mi tekly slzy a hrozně, hrozně moc mi bušilo srdce! Až se mi udělalo trochu špatně… Co bylo dál, byla pohádka. Prošli jsme celý město, zastavovali se u stánků, u atrakcí, skákali si do řeči, popíjeli pivečko a smáli se. Pořád jsme se smáli. Na večer jsem byla domluvená s kamarádama na hospůdku, pozvala jsem ho a on s nadšením přijal. Ani tak jsme se skoro nemohli rozloučit, pořád se mi tak zvláštně díval do očí a mě se do těch očí při pohledu na něj až draly slzy… Večení město žilo poutí. Sraz jsme měli všichni u hodin, když jsem přicházela, už tam stál s našimi společnými přáteli. Usmíval se. Voněl. Pohrával si s krabičkou cigaret. Strašný napětí. K nevydržení. V hospodě se nás sešlo asi dvanáct. Seděl naproti mě. Všichni se s ním dlouho neviděli a proto si povídali a práci, městu, dívkách.. Je sám! Na mě se skoro nedostává, jen se na mě usmívá, pořád se dívá. Po třetím pivu sahám pro cigaretu. Reaguje a naklání se ke mně. Připaluje mi a dívá se mi do očí. Dívá se úplně jinak, pálí to, pálí!! Ucuknu. Po dvou hodinách se pár přátel zvedá hrát fotbálek.. Vedle mě se uvolní místo, okamžitě si ke mně sedá. Objednává nám panáka tequily. Smějeme se spolu s ostatními, za chvíli si potřebuju odskočit. Když se vracím, sedí na baru. Vidím ho z dálky, čeká na mě. Podadím se k němu, pijeme další tequilu. Smějeme se, alkohol mi stoupá v krvi, to šílený napětí mezi námi se dá krájet. Doslova. Po dalším panáku se mi trochu zatočí hlava, se smíchem opouštím barovou židličku. Hned vedle jsou otevřené dveře, vyběhnu ven na náměstí, on se smíchem za mnou. Potřebujeme se oba projít, míříme směr park, smějeme se a podpíráme se. Noční město žije, potkáváme spoustu lidí. S několika lidmi se zastavíme a prohodíme pár slov. Obloukem se vracíme zpátky na náměstí, kde i v pozdní hodinu bliká spoustu atrakcí. Motá se mi hlava, cítím jeho blízkost a je mi báječně. Najednou mě zatlačí do podchodu. Nechápavě se na něj podívám a pak mi bleskne .. Tady přece bydlí jeho rodiče! Chytne mě za ruce, trochu je nadzvedne a zmáčkne mi dlaně ve svých. Dívá se na mě tak…, až násilím drží můj pohled. Mlčí. „Já..“ Políbí mě. Suše, měkce, krátce. Podívá se na mě, tak něžně i divoce.. Co chce abych udělala? To nevydržím!! Obejmu ho a přiblížím se k jeho rtům. Nestíhám dýchat, zblízka se na sebe díváme, já vím, co chceš, já chci taky!! Políbím ho. Přimáčkne mě ke zdi, koleno jemně vtlačí mezi moje nohy a lehce mi přejede rty jazykem. Blázním, okamžitě se začneme líbat, jeho tělo v džínách se mazlí s mým v letních šatech, objímá mě, strašně dlouze, neudržím se na nohou! Bože, cítím jak mě chce a moje tělo malátní, malátní!! Na chvilinku mě pustí, to bolí! Dívá se tak toužebně, váhavě a udělá krok směrem ke schodům k bytovce, kde žijí jeho rodiče. Pořád se tak dívá a já… Nezáváhám. Cestou do třetího patra vytřeme každý kout, je tak divoký a něžný… Po nekonečné době stojím naproti němu v obýváku. Nespustí mě z očí a hladí mi rty. Šílím, šílím! “ Tak strašně dlouho nám to trvalo..“ Jsem němá, kývnu. Sundá mi dlouhý přívěsek se srdíčkem, co se mi houpal na prsou. “ Pojď ke mně…“ Dál už to nejde. Sundavám mu košili a kalhoty, on mně šaty. Dvě vteřiny naproti sobě stojíme ve spodním prádle.. V té další se líbáme, sjíždí mi na krk, zavírám oči a tlumím svůj chtíč. Rychle ze sebe strháme zbytek… Sjede na prsa, bříško, dolů a dolů a já křičím, křičím ach Bože! Vráti se ke mně, dívá se a já už nevydržím tu vášeň, co do mě od něj jde, nejde to. „Chci Tě, chci Tě!!“ Sotva mluvím. Položí mě na pohovku a bez další předehry do mě pronikne. Ach… Prsty a jazyk má snad všude, je ve mně.., tam, zpátky, tam zpátky, zrychluje a zpomaluje, zrychluje, achhh.. Proniká hlouběji, cítím ho v sobě tak obrovského, dráždí mě a zase zpomaluje… Až hrubě mě musí zastavit, už se neovládám, když mě chytne a… „Jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo, tak dlouho jsem tohle chtěl, ale už nevydržím…“ Nemůžu mluvit, ani dýchat! „Ne, pokračuj, poj..ď..“ Neváhá a spojí se s mým jazykem, začne ve mně zrychlovat. Jeho tělo je ve mně a dráždí mě, dráždí, cítím ho všude, jak si mě chvílemi něžně k zbláznění nabírá, vychutnává si pronikání tak pomalu, líbá mě a já se dusím touhou!! Jemně, ale důrazně mi sevře ruce nad hlavou, na setinu vteřiny přestane a s pohledem do mých očí zrychlí. Tam a zpátky, tam a zpět, drží mě pod sebou tak pevně, tam, zpátky, rychleji, rychleji, teď!!… Srazíme se v jedinou vteřinu. Zůstáváme v sobě, zpocení, malátní, hladí mě na krku.. Z okna k nám doléhají zvuky z noční pouti. Dívá se mi do očí a nepřestává mě hladit. „Už mě nikdy neopouštěj“, líbne mě na ucho. Tečou mi slzy. Trvalo nám to dlouho, ale teď jsme tu.. Oba… A už se nedáme.