Mladý Bohumil stál před otevřeným hrobem, do něhož před chvílí pohřebáci spustili rakev jeho pradědečka (nevlastního pradědečka – otčíma jeho babičky). Kolem lože věčného odpočinku stáli všichni příbuzní, s nimiž se Bohumil pravidelně setkával i mnoho jiných, které dnes viděl poprvé. Vedle něj po pravici stály obě jeho mladší sestry a matka. Po jeho druhém boku stál otec. Dále od něho stáli strýcové a tety se svými dětmi.
číst více
Už delší dobu studuji v jednom větším městě. Bydlím na privátě s kamarádkama. Za tu dobu se z nás stala docela dobrá parta, každý týden si užíváme super mejdany, občas to bývá pěkněj nářez.
Každou středu chodíme do naší oblíbený hospody. Vždycky je tam super atmosféra, výborná obsluha a hudba a samozřejmě skvělý pivo. Tu středu slavila Monika narozeniny, takže se pařba pěkně rozjela. Monika pozvala i pár svých známých z její vysoký.
číst více
Byla středa a se školou jsme měli jít do kina na nějáký film. Přišli jsme tam a já si sedl vedle kámošů ale po pravu jsem měl asi nejhezčí holku ze třídy bylo mě to jedno páč jsem mluvil s kámošema. Něják tak uprostřed filmu sem si začal všímat že mi něčí ruka přejíždí po poklopci. Říkam jí "co děláš". ona na mě jestli se mi to nelíbí tak prej přestane.
číst více
Znali jsme se všichni od malička a bydleli jsme v jednom činžáku. Já, Petr, Pavel a Lucka. Chodili jsme spolu už do mateřské školky a od první třídy na základku. Většinu volného času jsme trávili spolu. Jeden bez dalších dvou se pomalu nikam nehnul. O Lucku jsme se starali jako správní strážci, aby se jí nic nestalo. Léta utekla a najednou jsme byli na druhém stupni. Z Lucky se pomalu stávala pěkná holka, se vším, co k ní mělo patřit.
číst více
* smyšlené
Jmenuji se Katarina Reedová a tento příběh se odehrál na táboře Silver Lake, když jsem si uprostřed noci řekla, že nemá smysl pokoušet se usnout, když si můžu jít sama a v klidu zaplavat. Navlékla jsem na sebe své tmavě fialové bikiny a vydala jsem se k jezeru, které mě lákalo svou temnou hladinou.
Překvapil mě. Zrovna jsem kráčela pi písečném břehu jezera, když jsem zaslechla tiché, ale zřetelné šplouchnutí kdesi za mnou.
číst více
Všichni mi říkají Tami, bydlím na slovensku u českých hranic, ale jsem z české republiky. Přestěhovali jsme se tam kvůli matčinýmu novému příteli. Bydlíme v nádherné vesničce, hned jsem si ji zamilovala. Běhalo tam taky hodně hezkých kluků, s kterýma jsem se seznámila a vycházela jsem s nimi velmi dobře. Když jsem přešla na střední školu potkala jsem tam hodně hezkých kluků, velmi hezkých, mohla jsem na nich oči nechat :3 Se všemi jsem se seznámila a zas jsem s nima vycházela dobře.
číst více
Jednu věc vím o Bětce jistě: Vždycky si ráda zašukala! Kdykoliv jsem ji potkal, věděl jsem, že se se mnou klidně vyspí. Dostala přezdívku Skákavá Bětka, protože skákala z chlapa na chlapa. Vyspala se s kýmkoliv, kdo toho byl schopen. Bětce bylo jedno, čí penis měla v kundě; nezajímala se o to, dokud to byl penis. Poprvé jsem jí potkal v klubu s exotickými tanečnicemi. Seděl jsem kousek od pódia, vzrušován těma sexy babama.
číst více
Bylo to jednou, byli jsme dohodnuti že si půjdeme trochu připít. Sehnali jsme lahvi a šli ke mě. Všichni jsme se těšili, i když nás lehce tlačil čas a on, ona a já by jsme u mě přespali, ale to nebylo možné. Museli jsme to vzít šupem. Nejdřív jsme si přiťukli, pak další skleničku a další... A najednou jsme (byl jsem na mol, nevím jak) skončili všichni tři na posteli.
číst více
Pomalu a jistě jsem tedy začal vymýšlet plán, jak si užít jak s Katkou, tak i Sašenkou.
Po dlouhém hloubání jsem na tom konečně přišel - rozhodl jsem se udělat filmovou noc, na které bychom byli já, Katka i Saša.
Ta se uskutečnila na konci července, bylo tedy pěkné teplo, s tím, že večer už se o nás otíral lehounký vánek.
číst více
Je tomu přesně 14 let, co se to stalo. Jsem Kristýna, dnes je mi 29 let, jsem úspěšná podnikatelka, mám přítele, a když se vše podaří, tak s mým přítelem budeme mít v budoucnu děti.
Abych se snad vrátila k tomu, co se mi stalo v 15 letech. Nikdy jsem o tom, opakuji nikdy, před nikým nemluvila, vždy jsem se toho bála a snad, abych nelhala, bojím se toho občas dnes. Když jsme před osmi lety končili, tím myslím celou třídu na základní škole, už jsme věděli, kam se rozutečeme, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, čím chci za pár let být, šla jsem tedy z donucení rodičů na obchodní akademii.
číst více
Celkem 20 hlasů