Rád bych vám popsal jak jsem přišel o panictví a na rovinu říkám že na to zrovna dvakrát hrdý nejsem ale co naplat co se stalo nedá se změnit.
Všechno se to stalo na střední, když jsme byli na školním výletě v Praze. Já osobně nejsem typ který rád chodí po památkách nebo po nějakých uličkách Prahy, jel jsem tam hlavně proto že tam za prvé jeli holky a aby jsme si s kámošema taky trochu zablbli. Celý výlet jsem se místo na památky díval holkám na jejich zadky v legínách a na jejich krásné kozy, navíc bylo léto takže byly spocené a byla to prostě jedna báseň. Ale obvzláště se mi líbila Martina ( jmenovala se jinak, ale chci zachovat její soukromí), byla to přesně můj typ.
číst více
Jednou rodiče odjeli na tejden na chatu tak sem já a můj brácha kterej se mi strašně líbí zůstali samy doma. Brácha je vysokej tak 185cm je svalnatej má havraní vlasy a blankytně modrý oči. Asi dva dny na to si pozval domů nějakýho kámoše, kterej se mi taky strašně líbil, vypadal podobně jako brácha jen měl zelený oči, kudrnatý vlasy a byl černoch, jmenoval se Pavel. Brácha mi řek ať za nima nechodim a zavřel mi před nosem dveře. Naštěstí pro mě jsou naše pokoje vedle sebe a já vyvrtal malou díru ve zdi do které sem nastrkal malá sklíčka od dalekohledu, abych mohl sledovat bráchu když si leští kládu.
číst více
Každý člověk prožije během svého života řadu událostí, některé pěkné, některé ošklivé, některé se uchovají v jeho paměti, jiné ne. Vylíčit všechno na co ráda vzpomínám by možná dalo na celou knihu, ale příběhy o které se s Vámi chci podělit, jsou pouze částí mého života a patří do této skupiny příběhů číst více
Celkem 7 hlasů