Môj príbeh sa zdá byť brutálny, ale ja som celú skutočnosť vnímala inak. Takže pekne po poriadku. Bola som malá dvanásťročná cica, ktorá o všetkom vedela veľké nič. Bavili ma bábiky a blbosti spojiteľné s týmto vekom. Čím som sa viac približovala k svojej trinástke, tým som viac vnímala, že niečo sa deje medzi mojimi nohami. Teda dostala som, začali sa mi nalievať kopčeky na mojej prcinke a ja som objavila, že dierka v nej nie je len na cikanie.
číst více
Právě jsme se přistěhovali s rodiči do Prahy. Ve škole jsem si hned našla kamarádky a jelikož mám velká prsa tak si mě všímali i kluci. Asi měsíc co jsme se přestěhovali se konal maškarní ples. Šla jsem za policajtku v takovém tom sexy oblečku. To se mi ale vymstilo. Když bylo kolem půlnoci a já šla na záchod. V uličce Byly nalevo klučičí a vpravo holčičí záchody.
číst více
První den Mistrovství republiky ve vázání uzlů se chýlil ke konci a v kategorii jednotlivců s přehledem vedla Petra, jednadvacetiletá členka Sokola z Třince. Sjelo se sem spoustu mladých lidí z celé republiky, skauti, sokolové, členové různých kutilských nebo vodařských kroužků. Soutěž trvala celý víkend, první den bylo úkolem soutěžících proběhnout vytyčenou trasu, na kontrolních stanovištích plnit různé sportovní úkoly a vázat ty nejsložitější uzly.
číst více
Upozornění! Autor ani příběh nepředstavují obdiv či propagaci zločinu v příběhu popsaného. Naopak je popisem zločinu, který by se neměl již nikdy opakovat!
Píše se rok 1942. Milenci Ester a David jsou odvlečeni do koncentračního tábora. Po mnohých bolestivých dnech co již oba v táboře prožili se blíží chvíle, jejíž děj by Ester ani Davida nenapadl ani v té nejhlubší a nejhrůznější fantazii.
číst více
Veronice táhlo na dvacetpět, za prací se před časem přesunula do Prahy. Ne, nemohla si stěžovat. Plat měla vysoký, vyšší než většina jejích kamarádek a to bylo vždycky měřítko. Po dlouhé době se vracela na víkend domů, podívat se za rodiči. Ani neměla čas se převlíct z pracovního. A tak se teď blížila okreskou, na sobě halenku, minisukni, černé silonky a nějaké to prádlo, které nakupovala, aby si ukrátila víkendy.
číst více
Jmenuji se Alena a je mi sedmnáct let. Příběh, který vám sem napíšu, se mi stal před dvěmi lety, tehdy mi bylo patnáct
Byla zima, únor a jsem šla pěšky domu z oslavy mé kamarádky. Bylo asi půl dvanáctý večer a já jsem se chvěla zimou a těšila se, až budu doma. Procházela jsem temným podchodem, když v tom se za mnou ozval hlas : " neotáčej se a nekřič" byla jsem vyděšená a ve stresu jsem si ani neuvědomila příkaz a otočila jsem se.
číst více
Byl pátek třináctého a já, skoro čtyřicetiletá, tlustá a nedávno přítelem opuštěná ženská jsem se rozhodla, že vyrazím do nástrah velkoměsta a ulovím někoho kdo mi bude ochoten zmrdat mou nešoustanou a stále nadrženou píču.
Mám velmi ráda vulgární mluvu a i můj přítel byl stejného ražení, vždy nás to děsně rajcovalo, a proto stále nemohu pochopit proč mne opustil. Usadila jsem se v jedné kavárně a vyhlížela " svou oběť ".
číst více
Je to tak rok co jsem se rozešel s bývalou přítelkyní. Byl jsem zalezlý doma a jeden večer jsem se rozhodl, zajít na disko.
Byl pátek a já jsem seděl na baru kde jsem se seznámil s úplně neuvěřitelnou holkou, jmenuje se Denisa delší černý vlasy, krásný obličej, dlouhé nohy a naprosto neuvěřitelný, nádherný, kulatý sexy zadek.
Na sobě měla sukýnku a já jsem byl zamilován. Měla tam ještě 2. kamarádky, Pavla byla taky černovlasá krásná holka, větší poprsí rovněž dlouhý nohy.
číst více
Chlapec vysoký 181 cm, hnědé vlasy i oči, věk 24 let stojí na ulici a sleduje ruch města. Ani si nevšiml, že ho velmi detailně sledují dvě dívky. Jedna zvaná Katka má na mikádo střižené černé vlasy, má modré oči, věk 22 let, je vysoká 174 cm a je štíhlá. Druhá dívka Šárka je podobná akorát má blond vlasy, věk 24 let. Obě dívky přemýšlí o svém plánu. Chlapec jménem Jan nic netuší. Černovlasá dívka Kateřina jde směle k mladíkovi a říká mu přímo do očí, že ona se svou sestřenicí ho déle sledují a že by si s ním chtěly povídat, při čemž slovo povídat je metaforou.
číst více
Ty Míšo, musím se ti svěřit. Už nevím jak dál. Prostě to naše městečko je malý a o pořádnej flek nezavadíš. Kdybych neměla po rodičích tak hezkej domek, tak už jsem někde jinde. Víš, že jsem byla na několika konkurzech. Dělat někde v sousedním městě pokladní v supermarketu a denně dojíždět, to se mně vůbec nechce. Nakonec jsem šla do tý fabriky na nábytek, jak ji tady postavili Němci. Hledali sekretářku, znalost práce na počítači a němčiny podmínkou. Plat nabízeli celkem slušnej.
číst více
