Neochotne som vstala. Z vedľajšej izby sa ozývali hlasy. No nepatrili iba Tebe a Jarkovi. Zdalo sa mi to čudné. Obliekla som si šaty a naboso vykročila. V obývačke bol dosť veľký rozruch.
„Á, Leni, už si hore? Určite sme Ťa zobudili.“
„Nie, nie.“ Predstavila si ma spoločnosti a spoločnosť mne.
„Čo budeš papať?“ opýtala si sa so starosťou v hlase.
„Ja? Nič, prosím Ťa, nerob si starosti. Ani nie som hladná.“
číst více
Tenhle příběh se mi skutečně stal, nic není vymyšleno, jen jméno je změno. Jednou večer, to mi bylo 20 let u mě přenocovala moje kamarádka Marie, protože jsme byly pozvané na mejdan u našeho známého. Když jsme byly připravené, že půjdeme, zavolal známý, že se to bohužel nekoná. "No jo, co se dá dělat," tak tedy zůstaneme doma, navrhla jsem Marii. Otevřely jsme si láhev vína, popíjely a povídaly si.
číst více
Jmenuji se Eliška a chtěla bych vám vyprávět svůj příběh. Pracovala jsem jako sekretářka mého šéfa, ředitele firmy, v jeho firmě. Bylo horké léto, jeden z nejhezčích dní v roce a já se musela pařit v kanceláři, kde nefungovala klimatizace a okny sem moc vzduchu nešlo. Vzpomněla jsem si na mojí neteř Míšu a její kamarádku, nějakou Adélu, které byly v mém domě na prázdninách. Určitě se opalují u mě na zahradě, pijí džus a je jim jistě blaze.
číst více
Cestovala som domov k rodičom. Cez okno som pozerala krajinu, ktorú nechávam za sebou. Tešila som sa na návrat. Mamu som nevidela už niekoľko mesiacov a chýbala mi. Ešte asi pol hodinu a ja sa budem môcť kochať krásou mojej rodnej dediny.
Tíško som sedela a myslela na to, ako som sa hrávala pred domom s kamarátkami, na moje prvé roky v škole až pokým som neodišla na strednú do neďalekého mesta.
číst více
Síla myšlenky, část 6.
XIV.
Plány
Za těch pár týdnů jsem se obstojně naučil používat většinu svých zatím objevených schopností, hlavně čtení myšlenek. Teď jsem „četl“ většinu myšlenek jen pokud jsem sám chtěl, zbytek času jsem se je naučil nevnímat. Bylo to mnohem příjemnější, než když na mě cizí myšlenky útočily ze všech stran.
Dobře jsem už ovládal i pozorování a vyhodnocování aury jednotlivých lidí a ještě lépe „modeláž“ lidského těla.
číst více
Verunka ležela v posteli, ruku zastrčenou do kalhot od pyžama a zlehka si hladila kundičku. Poslouchala, jak se ségra sprchuje. Najednou ji v mysli vytanula vzpomínka na společné chvíle u bazénu.
Začala se dráždit rychleji. Neměla v úmyslu masturbovat, ale většinou se to tak nějak samo vyvrbilo... Stáhla si kalhoty ke kotníkům a roztáhla nohy. Závan chladného vzduchu na pipku ji vzrušil. Sama nahota ji vzrušovala.
číst více
Byl jsem doma sám a přemýšlel jsem o tom, co se ani ne před hodinou stalo. Byli jsme s Kamilou, mojí ségrou, na bazéně. Celou dobu mě stálo péro jako nějakýmu uchylákovi a nakonec, když za mnou Kamča přišla, protože si potřebovala půjčit ručník, tak jsem jí vylízal její sladkou prcinku. Na jednu stranu to byl skvělý zážitek. Poprvé jsem byl tak blízko holčičí kundičky, jako nikdy dřív. Ale byla to kundička mojí sestřičky. To byla skvrna na tom zážitku.
číst více
Ema, skvělá kamarádka, kterou jsem považovala za sestru, byla u mě na návštěvě. Bylo jí - stejně jako mně - čerstvě 17. Chodila k nám často, jelikož se za svůj malý dům styděla. Mně to ale nevadilo, u nich jsem se necítila moc dobře. Seděly jsme na gauči a jen tak klábosily, až se nakonec řeč svedla na moje vztahy. Pár už jsem jich měla, to ano, ale žádný zázrak to taky nebyl. Panna jsem nebyla, sama jsem se taky často dělala, nejlépe s hračkou. To jsem opravdu milovala.
číst více
Hrála jsem si s jeho macíkem docela drsně. Mačkala jsem mu ho a tlačila k břichu hranou ruky až nabyl neskutečných rozměrů. Dírka na koni žaludu se lačně otevírala. Chytila jsem mu ho oběma rukama a prsty napodobila pohyby klarinetistky.
Pak jsem sklonila hlavu a špičkou jazýčku mu olízla vrcholek žaludu. Robin jen vydechl. A trochu napadl dopředu. Nohy se mu podlamovaly. Aby taky ne!
číst více
Tenkrát mi bylo 16 let a s mou nejlepší kamarádkou Hankou jsme jely již pátým rokem na letní tábor. Tentokrát jsme měly možnost vyzkoušet si, jaké to je, být instruktorkami. Byla jsem na tábor velmi natěšená. Obzvlášť na Háňu. Těšila jsem se na dva týdny strávené v její blízkosti. Radši jsem nemyslela na to, co bude, až se za dva týdny budeme muset rozloučit, ale na to, jak si s ní ten tábor užiju. S Hankou jsme se domluvily a zabraly si druhý stan zleva. První den se nic moc nedělo, nechali jsme děti odpočinout, protože cesta od vlaku na náš tábor je přeci jenom trošičku náročnější.
číst více
Celkem 3 hlasů