Končila jsem zrovna ekonomku a představovala si, jak budu jedbou šéfovat v nějaké nadnárodní bankovní společnosti. Vždycky jsem byla zvyklá, že lidé poslouchají spíš mne, než já je. Tehdy jsem ale ještě netušila jak moc se realita bude lišit od těchto plánů.
Když jsem šla na třetí a poslední kolo pohovoru na místo manžerky do jedné německé pobočky banky v Praze, zjistila jsem si důkladně dopředu, ke komu na pohovor jdu. Věděla jsem, že se jedná o 45 letého velmi úspěšného muže, který už má za sebou řadu úspěchů a že teď už záleží jen na tom, zalíbit se mu.
Vybrala jsem si tedy ze svého šatníku černou krajkovou podprsenku, upnutou halenku a pouzdrovou sukni, která mi těsně obepínala stehna. Černé lodičky na vysokém podpadku a vlasy stáhla do jednoduchého elegantního účesu.Když jsem vstoupila do jeho kanceláře byla jsem ne-příjemně překvapená, ten chlap byl neskutečně sexy, ale výraz měl jak ředitel katolického gymnázia. Nejdřív se mě zeptal na pár základních údajů a pak spustil řadu šovinistických keců :“ Proč si myslíte že bych měl vzít Vás? Je vám 25 nejvyšší čas se vdát a starat se o domov. Nesnáším ty dnešní ambiciózní ženy, co si neuvědomují, kde je jeich místo … V tu chvíli mě napadala jen jediná věta, kterou jsem si nemohla nechat pro sebe “ Děte s těma kecama někam, sem skvělá a úžasná a na tuhle práci mám, a jestli chcete žvanit tahle dál, tak du pryč“. Otočila jsem se a už chtěla vzít za kliku dveří když zavolal: Jestli chcete tu práci, tak zítra v osm tady ale šéf jsem tu vždy jen já!
Celá mimo jsem vypadla z jeho kanclu : naštvaná, ponížená a vzrušená. Najednou mi to došlo, já jsem vzrušená z chování takovýho hovada???!!! Neskutečně se ve mě praly pocity, najednu stranu jsem měla chuť mu rozbít hubu, ale zároveň jsem toužila po sexu s ním.
Dalších pár týdnů v nové práci ubíhalo v dusné atmosféře, která mě ale zároveň rajcovala ještě víc.
Když šéf odcházel ten den z práce nabídl mi abych večer přišla k němu. Nedokázala jsem odolat a tak jsem řekla Ano.
Večer jsem zvonila u jeho dveří, celá navoněná, učesaná a krásná. Otevřel mi dveře a řekl ať jdu dál. Bylo nám oběma jasné, že tu jde o sex a tak jsem se ani nedivila, když mi řekl abych se svlékla.
„zavři oči“ nařídil mi „předpaž ruce před sebe a nehýbej se, pěkně si tě svážu ty malá kurvičko“. Pak vzal provaz a svázal mi k sobě ruce, nohy a začal mi podvazovat prsa. To už na mě bylo moc a začala jsem sebou škubat, škrábala jsem a prosila ať toho nechá. Dal mi lehkou facku a řekl ať mlčím, že čubka nemá právo říkat co chce. Začala jsem řvát a podařilo se mi ho kousnout. Najednou kosek couvl a řek: „Jestli chceš přestanu, ale ty jsi z těch holek co touží po ponížení, chtějí být ovládaný a hlídaný. Klidně tě teď pustím domu, ale budeš toho litovat.Poznal jsem to na tobě už při tom pohovoru, že potřebuješ Pána, co ti bude řikat co máš a nemáš dělat, smíš a nesmíš a ty bude poslouchat jen jeho příkazy. Budeš takový nástroj opravodvýho chlapa. Tak co, chceš pustit?“ Byla jsem tak mimo, bála jsem se ho a tak jsem jen kývla že jo, že chci pustit, rychle jsem se oblíkla a běžela k sobě domů.Ta noc byla jedna z nejtěžších v mým životě. Celou noc sem zvracela do hajzlíku, brečela a nadávala si, co sem to za krávu, že jsem k němu lezla. Jenže jsem si uvědomovala, že je to první chlap, kterýho chci, po kterým toužím a že to co mi říkal mě vlastně neskutečně vzrušuje a naplňuje. Poprvné v životě jsem se cítila nějak celá, naplněná. Nechápala jsem to, ráno zavolala do práce, že jsem nemocná a další tři dny přemýšlela. Došlo mi, že to co mi nabízel je to co chci. věděla jsem ale, že do toho musím jít po hlavě, jinak z toho strachy vycouvám. Ten třetí den k večeru zazvonil zvonek. a za dveřmi stál on, šéf Martin. „Promiň můžu dál, chci si jenom promluvit“. Pustila jsem ho do bytu a posadila do křesla u mě v pokoji, v tu chvíli my bylo jasný, že jsem v tom až po uši. Chci ho a chci to co mi nabízí.“Nechtěl jsem tě vyděsit, měl jsem pocit, že v tobě je přesně to co hledám, submisivní mladá holka, co chce aby jí chlap poroučel. Omlouvám se, asi sem se splet. Dohodl sem ti místo u svýho kolegy.Bude to tak lepší.Peníze budeš mít lepší a mi tohle uzavřem“. V tu chvíli ale ve mě začalo něco vnitřního řvát, věděla jsem že ho nechci ztratit a zatoužila po trestu, ani nevím proč, možná proto, že sem nám zkazila večer, kterej mohl bejt tak krásnej. Rychle jsem se před ním svlíkla do naha. Jediný co mě napadlo říct bylo:“Promiň zvorala jsem to, nevím co to se mnou je, ale chci bejt s tebou a chci aby si mě strestal za to, že jsem dělala takový problémy“. Jenom mi pokynul hlavou ať jdu němu. Přehnul si mě přes koleno a řek “ Za každou ráno mi poděkuješ. A pak mě dával na zadek jednu za druhou a já jen říkala Děkuju pane, děkuju pane… trvalo to snad patnáct minut, nejsladších patnáct minut v mým životě.“Teď si klekni otevři pusu a nehejbej sebou. A Pak mi srčil svýho ptáka hluboko do mý pusy, začala jsem se dávit, slzy se mi draly do očí a obličej mi musel rudnou. Na chvíli ho vytáh a pak ho tam takhle strakl ještě několikrát. Slzy mi stejkaly po obličeji, ani nevim jak to že sem brečela, nějak se mi draly do očí. „Nebreč Lásko, tohle je normální, na začátku to všechny holky bolí, musíš si zvyknout“ Dal mi nežnou pusu do vlasů. Uplně jsem vzrušením zkorpněla.“Teď si tě chytnu za vlásky ty čubko moje. Pořádně ti tam toho svýho ptáka vrazim a vystříkam se ti na mandle a ty mi za to pak pořádně olížeš nohy. A pak to šlo zase znova zasouval ho hlouběji a hlouběji, měla jsem pocit, že už se snad nenadechnu a snažila jsem se ukočírovat svůj dávící reflex. Myslela jsem že už to nevydržím, jeho péro sem cejtila všude ve svý puse, která už mě od toho bolela, a vzadu v krku měla pocit, že už ho tam ani chvíli nesnesu, Celý to vlastně bolelo, ale neskutečně mě to vrušovalo. Pak mi ptáka zatlačil až do krku a já cejtila jak mi stejká jeho horká šťáva až do žaludku. „Si šikovná čubička, víš proč to děláme? Holkám jako ty nic jinýho nepomůže, musí na ně bejt člověk tvrdej a přísnej, pojď ke mě obejmu tě, vim že je to pro tebe nový, ale dělám to i kvůli tobě, pro tvý dobro“. Pak mě objímal a nežně líbal snad ještě hodinu. Říkal mi jak jsem krásná, úžasná a chytrá. Připadala jsem ji jak na horský dráze, nebo na droze. Kombinace něžností a neskutečnýho ponížení pro mě byly tím pravým.“Tak a teď mi olížeš boty“. Nasadil si svoje luxusní naleštěný kožený boty a chytil mě za vlasy. Tahal mě za ně tak, aby mě směroval kde přesně mám boty lízat. Viděla jsem, jak si to užívá, jak mu svítí oči, jak se mu líbí mě mít ve svý moci a cejtila sem, jak sem vlhká a neskutečně nadžená, že chci víc a víc. Mít jeho péro ve svý kundě, cejtit ho tam a tak jsem ho porosila: „Maritne udělej mi to, prosím, moc tě prosím, udělám co budeš chtít. Jen mi ho tam teď vraž. „Čubičko ale ty mi máš teď lízat boty, šoustání je pro tebe jen za odměnu a pro tebe nejsem žádnej Martin, ale pán, Tvůj Pán. Jasný?“, „ano pane“ odpověděla jsem a moje vzrušení dosáhlo snad uplnýho maxima. „Vstaň čubi a roztahni nohy, zjistim jestli jsi tam suchá, nebo jestli si nadržená čubka“. Vrazil mi ruku mezi nohy a s úsměvem se na mě podíval „Nadžená čubka si a to jediný co si taková čubka zaslouží je pár facek a plivanců“. Pak si mě k sobě přitáhl, chytil znova za vlasy plivnul mi několkrát na obličej. Potom mi ty plivance rozeřel po očích puse nosu tvářích,cejtila jsem jak se mi vrušením napíná každej sval v těle,jak mě to uspokojuje a chci víc. Nakonec mi tvářičky zlehka profackoval až mě začaly vzrušením a bolestí štípat a pálit. „Jestli chceš čubičko se mnou šukat, tak se zbal a přijď za mnou zítra do práce přesně ve dvanáct. Nebudeš tam ale jako moje kolegyně, ale jako moje partnerka. Od svý holky ale očekávám, že bude doma, čekat na svýho pána, vídat jen lidi, který jí povolim já sám. Budu jí kopletně řídit její život, oblíkat jí, dovolat co smí ve společnosti říct, co smí jíst, kdy smí spát. Jediná vyjímka by platila v případě návštěvy tvojí rodiny, pak budu hrát chlápka normálního zvtahu. Venku mezi ostatníma lidma tě budu řídit, tak aby to ostatní nepoznali. Doma ale budeš pod mojí mocí naplno“. Pak se oblík a bez rozloučení odešel. Tu noc jsem si sbalila všechny svoje osobní věci. Ještě jednou prošla byt a už chtěla nechat klíče na komodě svojí spolubydlící se vzkazem, že mizim a proč vlastně. Pak jsem si ale uvařila kafe a začala přemejšlet jestli do toho opravdu jít. Musela jsem takhle prosedět snad hodiny a ani si to neuvědomovat. Protože jsem najednou koukla na hodiny a bylo přesně jedenáct dopoledne. V tu chvíli mi bylo najednou jasný co musím udělat …