Všechny cesty jednou končí a i nám se nachýlil čas našeho odjezdu do naší malé Evropy. Autobusem jsme se dostali na letiště a odtud během několika hodin jsme stály na Pařížském letišti a ještě dříve jsme byli v našem bytě, jenže už jsme nebyli docela dost dlouho u rodičů a tak jsme si dali na chvíli pauzu a vyrazili, každý sám za svými rodiči. Důvodem nebyl jen stesk, ale také to, že jsme měli narozeniny a já jsem měl své první kulaté 15 narozeniny. To je věk, když se z chlapce stane muž.
A samozřejmě, že i hostina byla dobrá. Sešlo se na ní plno známých i neznámých tváří, jako třeba strýček René a jeho syn, sestra Rosa, Martin a dokonce i Viktor, kterého jsem tady vážně nečekal. Otce, který má vždy bláznivé nápady, tak mé 15 narozeniny uspořádal ve stylu „naturis-ples“, což znamenalo, že všichni hosté museli být oděni jen do Adamova roucha, takže byli prostě nahý. Mě to nevadilo, protože jsem byl zvyklí z nudapláží a sestra byla spíše radši, když viděla ty péra svých příbuzných.
Skoro od každýho jsem obdržel, docela dosti zajímaví dárek a pusinku na tvářičku, pak my Viktor pomohl s dárky do mého pokoje a tam jsme i zůstali po zbytek večera. Sedli jsme si na postel a začali jsme si povídat o všem možném, co jsme doposud zažili nebo co bychom chtěli zažít. Pomalu jsme pozorovali, každý na svém těle erekci, protože z našich choulostivých příběhů se nám pomalu začali stavět. Viktor navrhnul společnou onanii, tak, jako dříve. A já s úsměvem na tváři jen musel souhlasit. Každý z nás si lehl mezi nohy toho druhé a začali se věnovat jeho péru. Chytl jsem ho za jeho nově obřezaný žalud a zblízka jsi ho prohlížel, pak do mě Viktor strčil a řekl my, že bych měl už začít, že se mu chce už stříkat. A tak jsem ho tedy začal klasicky honit, až jsem slyšel jeho hlásek, jak spokojeně heká do prostor pokojíku. Už, už se pomalu blížil jeho vrchol, který jsem poprvé ucítil na svém nose, když jeho kapičky slasti ohodili můj obličej, Viktor se prohýbal v orgastických křečích a tvrdě přirážel do mé zatnuté a postříkané pěsti. Zbytky jeho mrdiny jsem roztíral po svém obličeji a po bradavkách a pomalu jsem cítil, že brzo také budu zcela hotový. Ještě mě několikráte stáhnul předkožku a už, už jsem začal stříkat malé dávky do Viktorovi rozevřené dlaně. Zrovna, když jsem vystřikoval poslední dávku, tak do pokoje vešel otec. Přišel k nám s tím, že máme jít dolu, ale když mě viděl, jak cákám do Viktorovi ruky poslední kapky mrdky, tak mě jen poplácal po vyšpuleném zadečku a šel zase zpět dolu. Pomalu jsem ještě jezdil ve Viktorově ruce, do té doby, než jsem se zcela uklidnil. Pak jsem navrhl, že bychom se mohli trošku osprchovat, abychom tolik nelepili. Když jsme se komplet usušili, tak jsme zase odebrali do společenské místnosti, kde pokračovala oslava a zrovna se hrála nějaká hra. Viktor mě hned táhnul, abych se taky zapojil. A taky, že jsem se musel zapojit. Úkolem hry bylo, aby hosté nalezli v úplné tmě oslavence, tedy mě. A já jsem se nemohl nijak projevovat. Jako jediný, kdo mě poznal a stal se vítězem ve hře, byl Viktor, protože když mě kouřil, tak na podruhé už jsem moc nevystříkl a on věděl, že jsme si spolu před několika minutama honili péra. No, soutěží a her jsme za ten večír prodělali hodně, dokonce jsme hráli i hru „na matraci“ a samozřejmě, že já zase byl matrace. Hra spočívala v tom, že jsi na my někdo lehl na záda a dělal, že spí. Samozřejmě, že každá hra měla sexuální podtext, tak já jsme spíše fungoval, jako pěkná kurva. Naštěstí oslava brzo skončila a já si mohl odpočinout, všichni známí odjeli buď domu nebo na školy a já zůstal na celém panství sám. Měl jsem ještě týden volno a tak jsem se zašil u bazénu na lehátku a popíjel pod slunečníkem mrkvovou šťávu. Sem tam jsem si zaplaval, ale jinak jsem skoro nic nedělal. Tedy až na honění zrovna, když nebylo co dělat, tak jsem si trochu odhrnul plavky a vytáhl jsi ho trochu na vzduch, abych jsi s ním mohl chvilku zacvičit. Mrdku jsem si vždycky vystříkl na břicho a rozetřel všude možně. Zrovna, poslední den ještě než jsem měl jet zpět do školy, tak zadrnčel telefon. Rychle jsem tedy přestal honit a s postavený čůrákem jsem rychle zvedl telefon a ohlásil se. „Halo Ludvíku, tady je Vincentova máma, prosím tě omluv Vincenta on jsi zlomil nohu a leží teď v pokoji a nemůže chodit“ zaznělo ve sluchátku. Trošku jsem se zhrozil a ihned jsem se ptal na jeho stav a zranění, ale Vincenta máma mě hned uklidnila a pozvala na návštěvu, až bude trochu Vincentovi lépe. Trošku se smutným hlasem, jsme se rozloučil a strčil jsi péro zpět do plavek, pak jsme si pomyslel, že jsi budu muset asi honit do té doby než přijde Vincent do školy, ale pořád jsi to dělat sám, to mě také nebavilo.
Jednou takhle v noci, mě napadla skvělá myšlenka a hned ráno, jsem jí jel uskutečnit. Půjčil jsem si tátovo auto a ve škole se omluvil, že my je nějak divně. Během 4 hodin, jsem byl v Amsterdamu. Kde jsem zašel do jednoho obchůdku s kybernetickými blbosti. Chvilku jsem jen čuměl na vystavené zboží. Když se mě prodavač otázal, co bych jsi chtěl prohlédnout, tak jsem mu hned sdělil můj sen, který my hned obratem splnil. Prodavač odešel na několik minut do skladu a vrátil se s ohromnou krabicí, z které začal vyndávat spoustu věcí. Pak my podal oblek, velice podobný neoprenu, abych jsi ho prý oblékl a přišel zase za ním a ukázal na malou šatničku se závěsem. Svlékl jsem se tedy do naha a podle návodu se kompletně oblékl, na penis a varlata jsem si nasadil speciální pouzdro a celý se do to zapnul. Pak jsem se sebral a šel za prodavačem. Ten my podal speciální rukavice a boty. Pak mě odvedl ke speciální konstrukci, do které mě zavěsil a nasadil poslední část obleku a to helmu. Chvilku jsem pak jen hleděl do prázdné šedi virtuální helmy a pak jsem pomalu viděl, jak se před mýma očima otevírá virtuální svět v 3D regresi. Bylo to zcela neuvěřitelné. Prodavač, my tam pustil CD s ukázkovými programy. Pár minut jsem byl agentem 007, pak jsme se ocitl ve II světové válce, na pláži opuštěného ostrova a nakonec my tam pustil lehce erotický snímek, na kterém jsme se předem domluvili. Člověk jsi vážně připadal jako by to prožil na vlastní kůži, každá bolest či slast se odrážela v malých elektrických impulzích, vycházející z celého obleku.
Byl jsem plný myšlenek a ani nevím čeho všeho, no tedy hlavně můj speciální virtuální suspenzor byl naplněn mrdkou, ale to se utře, řekl prodavač a odnesl to do skladu. Ihned jsme si koupil kompletní oblek, s konstrukcí a několik CD a hlavně speciální programátorský program a převaděč, který umožní vložení a oživení jakéhokoliv obrázku. Ještě před odjezdem jsem se stavil pro několik časopisů (Martin a Nambla) a pak jsem jel co nejrychleji domu.
Z otcova mercedesu jsem vytáhl co to jen šlo a zhruba za 3 hodiny jsem byl už ve svém půdním bytě a dával dohromady velice drahocenný počítačoví oblek. Pak jsme si vložil programovací CD a po zbytek dne a večera jsme do programu hustil svůj fantazijní program. Druhý den ráno, jsme se nasnídal a hned jsme se oblékl do kybernetického postroje, k první zkoušce. Před očima se my odpočítal start do jiného světa. Před očima se my jen mlhlo a já jsme se ocitl na odlehlé pláži kdesi v Karibiku. Ostrov nebyl obývaný skoro nikým, tedy až na malé kluky, kterým velela moje popová hvězda – krásný malý hubený blonďáček… A všechny ty děti měli jen bederní roušky přes pytlíky, při pohledu na ně, koupající se v přílivu jsem si připadal, jako v ráji. Byli naprogramovaný, k čisté konverzaci, svádění a nakonec i k sexu. Prostě super.
Program skončil, až za několik hodin. Pak jsme si sundal helmu, rukavice a odpoutal se od ocelové konstrukce, abych ze sebe mohl zchodit i poslední zbytek virtuálního oblečení. Když jsme se soukal z kalhot virtuálního obleku, tak jsem se ještě musel utřít mezi noha, protože mrdka byla snad všude v obleku. Všechno jsem dokonale vytřel a odložil počítači. Já pomalu padl do stavu bez tíže a zasnil se v nedohlednu.
Druhý den ráno, mě probudil zvonek vytrvale zvonící a nepřestávající. Obličej jsme měl zabořený mezi polštáři a nahé tělo přikrytý jen kusem prostěradla. Chvilku jsme ještě přemýšlel, co se to vůbec děje, nebo jsem nebyl zcela probuzen a snažil jsme se nahnati více času, ale tak nebo tak, to byl vtíraví zvonek, ke kterému jsem stejně musel. Vzchopil jsem se z postele, hodil přes sebe kus županu a šel otevřít. U dveří stál pošťák a div jsem mu nevyrazil dech, když mě viděl v rozevřeném županu s ochablým pérem mezi nohama. Beze slov my dal poštu a podepsat papír o donášce a na to rychle zmizel. Protřel jsem si ještě oči a pomalu se odšoural do koupelny, kde jsem už plně procitl. Pak jsem se rychle oblékl, najedl a rychle utíkal do školy, jsi zase vyslechnout pár přednášek. Naštěstí už byla sobota a tak byla škola, jen do poledních hodin, tak jsem to měl po pár hodinách za sebou. A mohl jsem vyrazit na návštěvu k Vincentovi. Vzal jsem si taxíka, protože se my tam nechtělo při nejhorším nechávat otcův vůz. Stavili jsme se ještě v Lyonu, pro nějaké růže a bonbonyeru, aby mohl Vincent mlsat a pak jsme rychle vyrazili k jeho domovu. Taxíka, jsem poslal pryč a než jsem zazvonil, tak jsem se trošku upravil, aby nevypadal, že jsem vylezl z křoví. Otevřít my přišla Vincentova matka, která mě hned uvítala. Mámě Vincenta sem předal kytici růží a pak jsem šel přímo do pokoje k Vincentovy. Vincent ležel na posteli a podřimoval, sádru měl od paty až ke kyčli. Potichu jsem se k němu přiblížil a dal jsem mu pusu na čelo, Vincent se pomalu probral, a když viděl mě, tak štěstím zavýsknul. Zase jsem se k němu naklonil a dal jsem políbil ho na pusu. Vincent byl tak rád, že my líbání oplatil a naše jazyky se opět setkali v nekonečném obětí. Pak jsem ho, ale musel pustit, protože se blížila jeho matka. Říkala nám, ať si jí nevšímáme, že tady položí jen Vincentovi čisté slipy a tričko a zase půjde. Pak jsme zase měly pokoj, jen pro sebe. Vincent, mě poprosil, zda bych ho mohl převléci do čistýho prádla a já musel jen souhlasit, protože to jeho tělo jsem neviděl hodně dlouho. Vysvlékl jsem ho z těch zpocených hadrů a pomalu ho otřel mokrou žínkou, pak jsme mu pomohl do čistého prádla a znova ho usadil na postel. Přisedl jsem si zpět na jeho postel a chvilku se na něho jen díval, pak jsem mu položil ruku na jeho stehno a začal ho hladit po těle, pomalu jsem směřoval na jeho slipky, z kterých jsem osvobodil jeho atletické péro.
Vincent chvilku zdoroval, ale pak se mu stejně postavil a já mohl pokračovat v honění, těsně před výstřikem, jsme zase uslyšeli matku Vincenta, jak jde po schodech a tak jsem přestal s honěním a vrátil mu ho do slipek. A jako na potvoru, jeho matka šla úplně někam jinam a tak jsem mu zase zalovil ve slipech, párkrát jsem mu přetáhl předkožku přes rudého žaluda a Vincent začal stříkat. Pár kapek dopadlo na jeho tričko, kde se ihned vpili do látky a zbytek mrdky skončil na v mém zápěstí. Trošku jsem si olízal ruku a pak jsem ještě nabídl Vincentovi, který s chutí přijal své semeno. Po naší uvítací kuřbě, jsme si povídali dlouho do noci do té doby, než jme usnuli únavou.
Každý den byl lepší a lepší, a jeho noha se pomalu hojila, jak pravil i jeho doktor. Pomalu se Vincent mohl postavit a za pár dní se začal i pohybovat po okolí jejich ranče. Za několik týdnů, jsem já, Vincent a jeho matka jeli do města, aby Vincentovi pan Dr. Lecont mohl konečně sundat tu přítěž na těle. Vincent po nějaké době čekání skončil u pana Dr. v ordinaci a já spolu s jeho matkou čekal v čekárně. Chvilku jsme nevěděli o čem se máme bavit, ale Vincenta matka začala sama. Prý o to ví, že jsme geyové, ale že si myslí, že s toho stejně vyrosteme a tak jí jeto celkem jedno. A zase bylo ticho, do té doby než Vincent vyšel z ordinace. Ještě měl sice berle, ale už se mohl normálně pohybovat a tak jsem mu pomohl sbalit věci a vyrazili jsme na autobus. Sedli jsme si zase na své známé místo do zadu, kde skoro nikdo nebil, jen nějací malí skautíci. Co zrovna jeli z tábora. Ještě, než autobus vyrazil, tak jsem si skočil k nedalekému stánku s novinami pro gay magazín, abychom se trochu mohli vzrušovat z cesty, než dorazíme domu. Gay magazín nám byl k ničemu, protože takoví výhled na mladé masíčko se jen tak někomu nevyskytne. Malý skautíci byli jen v těsných elasťácích a leccos bylo vidět. Takže o zábavu jsme měly postaráno. I když Vincent nechtěl zůstávat jen u pozorování, ale chtěl si taky užít. Jednomu z těch kluků nabídl, zda nechce vykouřit. Prostě normálně, jako by se nic nedělo mu to navrhl, a já jen koukal jak vyvoraný krtek. Skautík nejdříve přemýšlel a nakonec přikývl. Sklopil sedačku co to šlo, a rychle se osvobodil z těsných elastických krátkých kalhot., kde mu už pěkně trčelo péro. Vincent ho s chutí přijal ve svých ústech a začal ho kouřit. Když to viděli jeho kamarádi, tak také nechtěli zůstat na ocet a chtěly, abych je také vykouřil. Chlapci jsi stoupli do uličky a čekali na svůj orgasmus ve frontě. Já vždy stáhnul chlapci kalhoty a snažil se za co nejkratší dobu udělat daného skautíka. Štěstí bylo to, že všichni už byli vyvinutí a stříkali, některým také už začínali rašit malé chloupky kolem kořene penisu, ale jiní byli ještě holátka. Smůla byla jen ta, že Všichni skautíci vystupovali těsně před Paříží a to ve městě Mulen. Ale to nám bylo celkem jedno, protože každého jsme poctivě přeblafli a ještě jsme si stačili pokecat a vyměnit telefonní čísla s jejich vedoucím, který byl také na malé chlapečky, ale i na starší chlapi. Robert, tak se jmenoval, jsi s náma domluvil schůzku u nás doma.
Za tři týdny se už všechno srovnalo do normálu. Začli jsme chodit pravidelně do školy a pořádně se učit. Robert k nám dorazil podle předem domluvené schůzky a pořádně jsme si pokecali, ukázal nám také záznamy z jejich výletů a také videokazety jak je natáčel v choulostivých situací. Prostě jsme si udělili nádherný a nezapomenutelný večer, i když byl Robert starší o 8 let, tak jsme si hodně popovídali.
Léta pomalu plynula dál a pomalu se také blížili naše další prázdniny. Byli jsme domluvení s Robertem, že s ním a se skautíky pojedeme na týden do přírody a budeme se ve všem starat o ty malé pinďoury. Autobus na nás čekal na Pařížském nádraží. Všude kolem už pobíhali nedočkavé děti a rodiče se s nimi loučili, prostě také idylka. Rodiče jsi myslí, jak není jejich děťátko andílek a ono zatím píchá po tají skoro s každým. Když všechny děti byli v autobusu, tak jsme konečně mohli vyrazit. Cesta byla docela perná, protože náš tábor ležel ve Francouzském středohoří, ale na místě, které vypadalo, jako ráj. Když autobus konečně odjel z místa tábořiště, tak Robert zahlásil, že se všichni musí bezpodmínečně svléknout do plavek a kdo odmítne, tak bude mučen. Odmítli jen dvá chlapci a hned byli svlečeni do naha a přivázáni na 12 hodin ke sloupu. Všichni mezitím se dali do stavení tábora. A pozdějc se všichni sešli na mučení těch dvou zajatců. Mučení spočívalo v tom, že každý s přítomných musí uvést zajatce do orgasmu a dokážete si představit, že to bylo silné kafíčko, když se musel ten klučina vystříkat více jak 12 za sebou, když skončilo mučení, tak chlapci byli odvázáni od stromu a museli za trest ještě dva dni chodit úplně nazí. Byl to strašně krásný tábor, který jsem nikdy nezažil. Když bylo po večerce, tak jsme šli vždy zkontrolovat, zda už naši chlapci zalehli a když někdo byl chycen, že nespí, tak musel trávit noc u toho co ho zadržel. Několikrát se my stalo, že jsem měl ve své posteli až 5 chlapců najednou se stojícíma čůrákama mezi nohama. Bylo to prostě nepopsatelný. Ráno jsme chodili po výletech, v poledne k rybníku, večír jsme hráli bojovky a pak jsme souložil skoro do ranního kuropění. Prostě krása. Ale i ta jednou vyprchá a všem krásným dnům musí být i někdy konec.
Skok do života
Ani jsme se nenadali a už jsme končili školu, byli jsme o dost let starší a i tak trochu nerozumní, ale zato zase zkušení. Moje cesta do prvních let života vedla do všeobecné nemocnice v Paříži, tedy přesněji na dětské oddělení a Vincent skončil jako vychovatel v nedaleké základní škole. Náš malý půdní byt jsme vyměnili za pěkný rodinný dům, který jsme měli dlouhodobě v pronájmu, ale za několik měsíců v práci jsme si koupili vlastní domek s menší zahrádkou. Dole v suterénu jsme si udělali klubovnu pro malý skautíky, kteří nás pořád navštěvovali. Ještě štěstí, že nám ten rodinný dům přihrál jeden kamarád, protože to byla výborná koupě, když jsme vyměnili náš byt v centru za tak obrovský rodinný dům v hodnotě 1 500 000 EURO.
Stěhovali jsme se tam skoro týden, než jsme se pořádně usadili tak to také dlouho trvalo, ale konečně jsme také měli svůj hrad.
Přes týden jsme oba chodili do práce a odpoledne si užívali. O víkendech jsme jezdívali za našima domu, abychom je poctili svou přítomností. A čas se pomalu vzdaloval v nedohlednu brzo jsem si získal praxi a v nemocnici jsem byl považován za dříče, který obětuje všechen svůj čas dětem a v mnohém jsem se zaryl do paměti mých kolegů a kolegyň. Vincent se zase stal špičkou základní školy v které pracoval. Ještě pár let jsem pracoval v nemocnici, až do té doby než my Robert přihrál flek o kterým jsem vždy snil.
S Vincentem jsme se poradili a dospěli ke stejnému názoru – „Že pojedem“. Za několik dní jsem podal v nemocnici výpověď a Vincent zase ve škole. Náš dům jsme zabezpečili a nechali ho tak jak byl a vydali jsme se do Holandska za Robertem, ten nás čekal už v Amsterdamu, kde jsme pobyli jen několik dní, pak jsme společně ve třech vyrazili na venkov, kde se nám naskytl nádherný výhled na naše nové pracoviště.
Robert se totiž stal řiditelem převýchovného ústavu pro chlapce do 15 let a já hlavním a jediným doktorem, Vincent ten měl zase na starost výchovu zlobivých dítek. Každý z nás tří obdržel vysoký nástupní plat a byt v internátě, abychom měli blíže k dětem.
Chlapci ke mně chodili s různými nemocemi, ale i s ranami od nožů či pěstí. Jednou takhle nás Robert pozval do speciální výslechové místnosti k tomu, abychom také něco poznali. Za moment za námi dorazil i soudce z nedalekého města a do místnosti byl přiveden chlapec, který jsi stěžoval na znásilnění od svého vychovatele, tedy od Vincenta. Chlapec měl na sobě, jen umutlané vytahané tričko a krátký bílí trenýrky, které se mu při chůzi zařezávali mezi půlky. Docela na něm byl vidět, že se bojí, protože stál přimáčknutý u dveří, daleko od nás. Soudce pak prohlásil, že chlapec nemá žádné práva a svou dosavadní existenci v tomto ústavě si zařídil sám. Pak prudce vylítl ze židle, chytil chlapce za krk a donutil ho pokleknout. Pak si jen vyndal scvrklého starého ptáka a nutil ho chlapci do úst. Nemohl jsem se na to už dívat, ale zase jsem nemohl plavat proti proudu, jinak bych skončil Bůh ví kde. Byl jsem vždy zvyklí, že děti semnou do postele chodí jen dobrovolně a ne z donucení. Soudce držel chlapce za hlavu a tvrdě mu přirážel do pusy do té doby, než začal mohutně stříkat. Pak ho chytl do náruče a hodil na stůl. Chlapec byl úplně v šoku, schoulil se do klubíčka a začal brečet. Soudce ho dvakrát praštil přes obličej, až chlapci začala téct krev z horního rtu. Pak soudce začal z chlapce strhávat jeho oděv než byl celý nahý. Pak začal něco hrabat ve svém kufříku, z kterého po několika vteřinách vytáhl rákosku. Hned by problesklo hlavou, co má v úmyslu a chtěl jsem ho nějak zastavit, ale Robert mě zadržel s tím, že by to bylo to poslední co bych udělal. A tak jsem musel dál přihlížet. Soudce dále pokračoval ve své ohavnosti. Chlapce otočil na břicho, jeho ruce přivázal k nohám stolu a jeho nohy do široka roztáhl, a pak začal s výpraskem na jeho krásně holý zadeček dopadlo více jak 50 tvrdých ran, když byl hotov s mučením, tak si vlezl nad jeho zadek a začal se o něho třít a i vjíždět do jeho roztažené dírky. Když konečně chlapcova zadnice byla postříkána semenem soudce, tak vše skončilo. Soudce se odebral domu a mě nechali s chlapcem o samotě. Odvázal jsem mu tedy ruce ze stolu a v umučeném stavu jsem ho přenesl v náruči do nemocničního pokoje. Položil jsem ho na postel a začal mu ošetřovat rány na těle a potom se i starat o jeho umučenou dušičku. Pomalu se z toho všeho začal dostávat a brzo byl připraven k návratu mezi ostatní děti. Ale on se už vrátit nechtěl. Pomalu se začal stranit dětí a nakonec nesnesl lidskou přítomnost, i když byl v jádru zdraví, tak měl silně narušenou psychiku, z které nebylo už návratu. Robertovi jsem doporučil, aby ho převezli na nějakou psychologickou kliniku, kde se o něho dobře postarají, a také že i tak stalo. Chlapec byl převezen na nějakou kliniku v Amsterdamu a my se nadále věnovali své práci. To co se stalo tam ve vyslíchací místnosti se už nikdy nestalo, aspoň ne tak v hrozných podmínkách. Ostatní děti byli takoví odvázanější a nedali se do ničeno nutit. Třeba když jsem ošetřoval zlomeninu jednomu chlapci, tak na důkaz díku mě za to vykouřil. To, ale nebylo všechno, náš soukromí život se začal pomalu vytrácet a já s Vincentem jsme na sebe neměli dosti času, tak jako dříve a tak nás ta práce po roce přestala bavit a rozhodli jsme se že začneme trochu jiný život. Robertovi jsme dali výpověď a odjeli na pár dní do Amsterdamu. Na místním úřadě, jsme si dojednali schůzku a po dlouhém otálení jsme se spolu oženili. Těsně před hotelovým pokojem mě Vincent chytl do náruče a šeptl my do ouška, že já budu dnes večír dělat ženskou, pak se mnou vešel do pokoje. Položil mě na postel a začali jsme se navzájem svlékat, když jsme byli úplně nazí, tak každý z nás odběhl na chvilku do koupelny, kde jsme se trošku osprchovali a oholili si přerůstající chmýří kolem ocasu a na koulích. A pak jsme vesele pokračovali v našich líbánkách. Hladili jsme se po celém těle a naše polibky spočinuly všude na těle toho druhého partnera. Hladil jsem jeho oholené koule a jazykem rejdil po jeho zduřelých bradavkách. Potom mě Vincent otočil na břicho a začal se detailně jazykem věnovat mé roztoužené dírce, která k němu roztouženě přirážela. Cítil jsem jeho vlhký jazyk, jak masíruje můj svěrač a ten se rozpíná v krásné orgastické slasti. Když se Vincent ujistil, že mám dostatečně navlhčenou dírku, tak začal do mě pronikat. Nejdříve jen žaludem kroužil kolem dírky a potom, začal pomalu vnikat do mých útrob a přirážet jako o život, do té doby než jsem cítil, jak jeho sperma tryská v ohromných dávkách do mého roztouženého pozadí, Vincent po tomto okamžiku přestal a ani se nehnul byl přilepený na mém zadku jak klíště. Vyprostil jsem se tedy z jeho sevření a začal jsem dráždit jeho uvadající penis, abych z něho dostal ještě pár kapek šťávičky, ale Vincent byl dosti unavený a už se mu nechtěl postavit a tak jsem ho položil na záda a sedl si na jeho hrudník a začal jsem onanovat před jeho obličejem. Když se konečně Vincent vzchopil, tak my začal olizovat mé velké a vytahané varlata. Rukama mě držel za obě půlky a jedním prstem mě dráždil zadeček, z kterého ještě vytékalo jeho teplé semeno. Pomalu jsem cítil, že už budu stříkat a když to přišlo, tak jsem všechnu mrdku nastříkal na jeho obličej, který to s rozkoší hltal. Pak jsem se překulil vedle Vincenta a oddechoval. Ani nevím, kdy jsme usnuli, ale zato vím, že nás budila hotelová obsluha k obědu. Pohladil jsem svého miláčka po probouzejícím se tělíčku.
Po naší svatební cestě jsme se vrátili do Paříže, kde jsme si našli dvě lesbičky, které chtěli udělat dítě a my jsme také chtěli mít dítě, po dohodě nám porodili jednoho syna. My jsme splnili naší část dohody a udělali jim ještě jedno dítě, o kterým se dle dohody nebudou vést žádné záznamy a pak jsme zaplatili a už se na dobro rozešli. Se synem Adrianem jsme oprášili náš starý dům a na čas jsme se zde zase ubytovali. S Vincentem jsme se dohodli o tom, kdo a kdy se bude o Adriena starat. Všechno nám vycházelo už na 100% a s ničím jsme neměli žádné problémy. Adrien rostl jako z vody a než jsme se nadali, tak mu byli už 2 roky a za nedlouho 4 roky. Rostl ve strašně krásného chlapce, který byl snad nejkrásnějším na světě a my z něho měly velkou radost. Ale život není, zas tak milostiví jak se vždy zdá. Jednomu život dá a jinému zase sebere a tak jsme ten to rok prochodili jen po samých pohřbech.
Jednou takhle v pondělí ráno, když mlha se stahovala z údolí Seny a slunko rozráželo žaluzie a závěsy našeho pokoje se do pokoje vřítil Vincent, jen zahalený do županu a po tvářích mu stékali slzy. Chvilku se na mě podíval a pak my padl kolem krku s tím, že mu zemřel otec. Druhý den ráno to byl další příbuzný a za pár dní i někteří staří kamarádi a tak jsme s Vincentem projeli skoro celou Francii jen kvůli pohřbům. Společnými silami jsme se z toho všeho vzpamatovávali menší dobu, ale stejně to bylo špatné období a tak jsme se snažili co nejrychleji zapomenout. A tak jsme celá naše rodina vyrazili do Provence, abychom si užili prázdniny u moře. Vincent někde na internetu našel dobré místo ke koupání pro nudisty a tak jsme tam hned vyrazili. Před pláží jsme si vysvlékli slipy a trička a uchýlili se pod nejbližší strom se stínovím převisem. Adrianek se nejdříve schovával a pořád se snažil nějak zakrýt svou nahotu, ale brzo se okoukal a bylo mu to jedno. Kolem nás skoro nikdo nebyl až na pár malých 12 letých chlapců, co se sem chodívali koupat asi dost často. Chvilku jsme je s Vincentem pozorovali a pak jsme se odvážili a oslovili je. Chlapci šli k nám a začali se s náma normálně bavit o všem možném. U jednoho chlapce, který se věnoval našemu synovy jsem pozoroval dosti velkou a výraznou erekci, ale nechtěl jsem mu nějak působit problémy mezi kamarády a tak jsem si toho moc nevšímal. Vincent jsi rozuměl dost dobře se dvěma chlapci, s kterýma za několik minut zmizel v houštině keřů a mě bylo jasný co budou dělat a tak jsem se i já začal věnovat zbývající třem. Navrhl jsem jim, zda by si nechtěli na chvilku zaplavat a když řekli jo, tak jsem se snažil s nimi co nejvíce e vodě blbnout a dotýkat se jich na intimních místech v záchvatu boje. Po několika minutách jsme zase vylezli a lehli si na deku, všichni, ale měli dost velký problém mezi nohama, kde si obrazili jejich trčící kládičky. Chvilku jsem na ně koukal a pak jsem se už definitivně rozhodl. Vstal jsem došel k nebližšímu, klekl si mezi jeho roztažené nohy a začal jsem mu ho kouřit. Nejdříve jsem olízl jeho obnažený žalud a pak celý zmizel v mých ústech. Další chlapci nedbali a hned se přidali jeden jsi lehl pode mě a začal se neohrabaně věnovat mému klacku a ten poslední se začínal dobývat do mého zadečku. Adriánek klidně běhal po pláži s kyblíčkem a stavěl hrad z písku a my se těsně před jeho očima oddávali tvrdé souloži.
Držel jsem chlapcův penis těsně u kořene a z jeho rudého žaludu vytryskovala bílá tekutina, která dopadala na můj obličej a na jeho holé koule. Dokonce i ten druhý chlapec se blížil spolu semnou k vrcholu, první z nás jsem začal stříkat já, a to, že jsem se silně přirazil do chlapcových úst, div že se nezahltal kvůli mému semenu. Pomalými pohyby se dopracovával ten druhý chlapec, který funěl jak rozjíždějící se lokomotiva a snažil se při každém přírazu zajet co nejhlouběji, a už to tu bylo chlapec se třásl, jak osika a z jeho péra do mé dírky létali chuchvalce mrdky. Chlapec vysunul ulepený péro a skácel se vedle nás udělaných. Leželi jsem vedle sebe s ulepenými klacky a čekali až budeme zase plní energie. Já byl přeci o něco starší a tak my to trvalo trošku déle to vzpamatování, ale chlapci byli přeci jen mladí a výkonný a tak brzo jim zase stáli jak tyče. Jeden se snažil jazykem postavit zase můj klacek a další dvá se začli se zájmem věnovat Adriánkovi. Běhali za ním s postavenými čůráky a pak se sním svalili do písku. Jeden jsi ho vzal do náruče a položil jsi ho na břicho. A ten druhý chlapec se snažil proniknout svým čůrákem do jeho malé dírky. Moc jim to nešlo, ale po delším snažení se jim to povedlo a začali přirážet. Adriánek byl naprosto senzační a ani jednou se nerozbrečel, byl takový v pohodě a nic mu nevadilo a nechal se v klidu šukat, prostě můj syn. Nechal jsem se tedy dále kouřit a s chutí pozoroval soulož mého syna a těch dvou chlapců. Jednou rukou jsem nahmatal i penis toho chlapce, co mě zrovna kouřil a začal jsem ho s chutí hladit po jeho překrásném opáleném těle. Chlapec za moment začal natáčet, tak, abych ho mohl také kouřit a abychom tak byli v poloze 69. Když se před mým obličejem houpali ty jeho obrovské koule a opálený bimbas, tak jsem rozevřel ústa a s vystrčeným jazykem jsem si chvilku pohrával s jeho ocasem. Bimbal se na všechny světové strany. Chlapce asi moc dlouho nebavilo rajcování jeho bimbase a tak když ho měl tvrdého, tak začal tvrdě přirážet do mých úst, asi abych ho začal kouřit a také že jsi to vybil a já se začal věnovat poslušné kuřbě jeho ocasu. Chlapec se pomalu uklidňoval a začínal se dostávat do rozkoše v které jsem se už hezkou chvíli nacházel. Chlapec zrychloval intenzitu kouření mého ocasu a já cítil, že brzo budu zase stříkat. Těsně před výstřikem jsem zahlédl, jak Vincent spolu s chlapci přichází z vykonané akce k nám. Na moment se zastavil a díval se na naše orgie na pláži a pak se usmál od ucha k uchu a sedl si vedle mě. Chytl mé koule a těsně je sevřel v jedné ruce. Ostatní chlapci se začali věnovat jeho zadečku a už jsme byli učiněné orgie. Ještě několikrát jsme přejeli po čůrácích, a pak jsme cítili jen voňavou a sladkou mrdku, jak nám lítá do otevřených úst a na obličej.
Den se pomalu chýlil ke konci a slunce bylo zahaleno do mystického oparu měsíční oblohy na níž se majestátně vynořili stříbřité hvězdy, královny noci. Ještě chvilku jsem s chlapci seděli na pláži a dívali se na ten krásný západ Středozemního moře, než jsme se odebrali zpět do hotelového pokoje. Chlapci nás ještě doprovodili před hotel, kde se s námi náležitě rozloučili. Chytil jsem Adrianka za ruku a pokračovali do haly hotelu. Vincentovi jsem ještě nabídl, zda by nechtěl zajít na panáka a na večeři a ten s radostí přikývnul. U recepce jsme si rychle objednali hlídání našeho synka a spolu s Vincentem jsme se odebrali k baru. „dvakrát blusherry, bych prosil“ zaznělo z Vincentových úst než jsem stačil vůbec dosednout na barovou stoličku v černé kožence. Barman v přilehavém tílku a s mašličkou kolem krku rychle přihrál objednaný nápoj a debata na různá témata se rozjela v proudu noci. Mluvili jsem o všem možném co nás v danou chvíli napadlo.
Pomalu jsem cítil, že moje nádržka na moč se nezadržitelně plní a tak jsem vystartoval rychle na záchod. Zkoušel jsem jednu kabinku po druhé, než jsem se dopracoval k volné, tak jsem se málem pomočil. Rychle rozepnout zip a vytáhnout ho z kalhot bylo vše na co jsem v tu chvíli myslel. Chvilku jsem prožíval močení, tak jak ho zná každý muž. Když jsem konečně byl hotov, tak jsem si ho otřepal a připravoval se k odchodu, jenže mě zastavil Vincent a šibalsky se na mě zasmál. Zadržel my ruku, s kterou jsem chtěl péro vrátit do slipů a začal mě honit, přesně tak jak to mám rád. Pomalu mě přitlačil ke zdi a pokračoval v nekonečném líbání mého roztouženého těla. Pomalu jsem začínal cítit, jak všechna krev se rve do mých topořivých tělísek a já brzo budu hotový. Snažil jsem se regulovat tempo honění, ale nešlo to Vincent nadále se snažil mě dopracovat k úplnému vyvrcholení a také, že se mu to povedlo. V koulích my několikrát škublo a už jsem stříkal na poklopec Vincentových kalhot. Chvilku po tom, mě ještě masturboval, pak my zpět vrátil ulepenýho pinďu od mrdky do slipů, chytl mě kolem krku a vyrazili jsme do pokoje, kde už spinkal náš malý princ Adriánek.
Pokojské jsme zaplatili obvyklou sumu za hlídání, poděkovali jsme a co nejrychleji se jí zbavili. Už jsme byli docela oba dva unavení, no nedivte se, když jsme se za jeden den vystříkali málem k smrti, takových ejakulátu, jsem dlouhou dobu neviděl během jednoho ubohého, ale zářivého dne.
Venku pomalu začalo svítat a nad zátokou se vyhouplo zlatavé slunko, halící se do ranní mlhy. Protřel jsem si oči, abych se mohl podívat kolik je hodin a pak jsem ještě na moment usnul, než mě probudil Adrinek. Ten skočil k nám do postele a na oba dva se přitulil. Chvilku si lebedil, jak mazel uprostřed naší postele, ale potom ho zaujal Vincentův penis ležící uvadle na jeho těle. Pár sekund ho jenom pozoroval z blízka, ale potom se osmělil a začal jsi s ním hrát. Vincentovi, to bylo úplně jedno, protože si myslel, že ho stejně honím já neboť dospával včerejší noc v baru. Já jsem se zájmem pozoroval mého synka, jak honí péro mému manželovi a také se my začínal pěkně stavět do obrovských rozměrů.
Nedalo my to a oblízl jsem si dva prsty a začal s nimi kroužit po vystrčeném zadečku mého synka, jen tak lehce jsem začínal zasouvat jeden prstík po druhém, aby ho to nijak nebolelo, ale Adriánek, byl už tak zkušený, že se nijak nevykrucoval a spíše nevědomky přirážel na mé prstíky. Byl to takový náš malý andílek s ďáblem v těle.
Vincent se pomalu začínal probírat a dopracovávat k orgasmu, když zahlédl Adriánka, jak mu ho honí a jak se já starám o jeho zadeček tak se na mě pousmál a svou rukou zašátral Adriánkovi mezi nohama, ten se jen ještě více prohnul a zběsile přirážel na můj prstík v jeho roztoužené zadnici. Naše rodinná trojka už to dlouho nevydržela, Vincent to nemohl nijak zastavit, když z jeho naběhlého žaludu začali vylétávat obrovské chuchvalce jeho bílé lávy lásky, které se zachytávali v dlouhých pramínkách na obličeji našeho synka.
Adriánek, když si konečně dohrál s Vincentovou panenkou mezi nohama, tak se posadil mezi nás a spokojeně se usmíval, tak jakoby se mezi námi vůbec nic nestalo. Chvilku jsem je jen tak se zájmem pozoroval, ale pak jsem klesl vedle jejich krásných tělíček zpět do postele. Rozhodli jsme se, že celý den pro lenošíme a tak se i stalo, večír jsme si jen zabalili naše věci a připravili se na ráno.
Druhý den nás totiž čekal odjezd z našeho milého letoviska do ještě krásnějšího místa, kde jsem to měl moc rád a to do MONAKA. Ubytovali jsme se v hotelu Balmoral na 12, avenue de la Costa. Sice hotel nic moc, ale to mě tak netrápilo, protože náš program byl až moc zaplněný.
Ráno jsme vyrazili se synkem do oceánografického muzea, a jak možná víte, tak to zabere docela dlouhou dobu. Pak jsme synka odvedli na hotel, kde se o něho starala zase nějaká dívka z hlídací agentury a my s Vincentem jsme zašli do místního casina nad audoteriem Raniera III. A samozřejmě, že jsme se vrátili až k ránu, druhý den jsme zase vyrazili na celý zbytek dne na pláž, abychom jsi trochu odpočinuli, a taky že jo.
Všude pobíhali překrásní monačtí chlapci v krásných přiléhavých elasťácích či v plavkách, prostě překrásný pohled, až jsem začal zase topořit.
Po poledni jsme se všichni odebrali za monackým knížetem, z kterým se můj otec dlouhou dobu přátelil a on nás zval na návštěvu. Nechtěli jsme ho moc dlouho zdržovat, ale byl rád, že jsme se mu ukázali. Ještě jsme povečeřeli a posnídali v Monackém paláci s rodinou Grimaldiů a brzy ráno jsme se vrátili taxíkem do Nice a pak následně na to do Paříže, kde nás čekalo velké rozhodnutí.
Totiž stali se dvě důležité věci, náš syn Adriánek oslavil páté narozeniny a my jsme ho zapsali do víceleté základní církevní školy v Mnichově. Po dohodě s Vincentem, jsme dospěli ke stejnému názoru, že bude pro něj lepší zatím začít na církevní škole a pak se může rozhodnout co by chtěl dělat dále.
Já jsem si otevřel soukromou kliniku na našem starém panství a Vincent začal zase pracovat s dětmi na dětském onkologickém oddělení.