Oholená jsem byla všude dohladka, vysprchovala jsem se a potřela si tělo vonícím krémem, chtěla jsem být dokonalá. Možná jsem vnitřně tušila, že kdybych nebyla, mohla bych za to být potrestána. Začínala jsem cítit motýly v břiše a brněla mě kundička. Dnes byl první den, kdy jsem mu měla sloužit. Tahle slova mě vzrušovala, ale i znervózňovala.
Dívala jsem se na sebe do zrcadla a ptala se sama sebe, co to vlastně dělám. Nějaká malá, racionálně uvažující část mi neustále opakovala, že se do toho nemám pouštět, ale srdce… co srdce! celé tělo mi říkalo, že pak nechci litovat, že jsem to neudělala. Takhle jsem polemizovala ještě pěknou chvíli, než mi na mobilu pípla zpráva. Vrhla jsem se na něj, jako kdyby to byl samotný Martin a jedním dechem hltala slova psaná na displeji: ‚za 10 minut jsem před domem, modrý Ford, neopozdi se‘. Několikrát jsem přejela slova očima. 10 minut. Bylo to těch nejdelších 10 minut v mém životě. Zároveň bych to ale nejraději oddalovala. Sledovala jsem střídavě telefon a hodiny a minuty se prodlužovaly a zkracovaly, jak se jim zrovna zachtělo a já cítila, jak začínám vlhnout. Když uběhlo 8 minut, šla jsem se obout a na poslední chvíli jsem si do malé taštičky přes rameno hodila i náhradní kalhotky. Zamykání i sebíhání schodů jsem zvládla přímo bleskurychle, před barák jsem vyšla přesně ve chvíli, kdy u vchodu zabrzdilo modré auto. Za volantem seděl Martin a vypadal tak klidně, až mě to ještě více znervóznilo. Okamžitě jsem se rozběhla k autu, nastoupila a s mírným úsměvem jsem pozdravila: „Dobré ráno, můj pane.“ A je to tady, zakolísal mi hlas. Úplně minimální zakolísání v jinak naprosto jednoduchém pozdravu, nebylo pochyb, že si toho všiml, zvláště poté, co klidně odvětil: „Dobré ráno, měla by ses uklidnit, jinak se Ti stáhne kundička a já ji ještě budu muset roztahovat.“ (Samozřejmě, že po téhle odpovědi se mi okamžitě stáhla)
Jeli jsme necelou půlhodinu, dojeli jsme k jakési vesničce a na jejím konci se nacházela chata. Na jednu stranu působila moderně, na druhou jako letní chata, kam jezdíme k babičce. Když jsme ale vešli dovnitř, bylo to vlastně to nejpohodlněji vypadající sídlo, ve kterém jsem kdy byla. Z prohlížení mě vytrhl Martin: „Předpokládám, že jsi umyta, navoněna a oholena,“ řekl a stoupl si přede mne, pomalu mi stahoval legíny a díval se mi přitom do očí.
„Ano, můj pane,“ už jsem se nesnažila znít jistě, nemělo to cenu, měl mě v hrsti.
„Výborně, tak se svlékni,“ pokynul mi a posadil se do křesla. Pohodlně se uvelebil, pokrčil nohy a lehce je roztáhl od sebe. Tahle jeho pozice ve mně vyvolávala představu, jak bych mu ho kouřila… Tahle představa mě úplně dostala, ani jsem si neuvědomila, že před ním jen tak stojím v tílku a polostažených legínách a zírám mu do rozkroku.
„Jak to tak sleduji, má nová otrokyně je očividně velmi nezkušená, když si troufá hledět mi do rozkroku bez povolení a ještě ke všemu si dovolí neuposlechnout hned první rozkaz,“ ze spojení ‚nová otrokyně‘ mě zamrazilo, kolikrát to asi už dělal?
„Promiňte pane, ten pohled a touha po Vás mě úplně ochromily, víckrát se to již nestane“, vůbec jsem netušila, kde se to ve mně bere, šlo to samo a moje kundička doufala, že začne s trestáním.
„Když máš takovou hezkou omluvu, tak Ti dám ještě šanci, teď už se ale svlékej,“ nevěděla jsem, jestli si mám oddechnout nebo být zklamaná… Svlékla jsem se a dalším rozkazem bylo tam před ním stát nahá, nehýbat se, dokud mi nepovolí. Mám pocit, že jsem tam stála minimálně čtvrt hodiny, celou tu dobu si mě celou prohlížel. Nejprve jsem se cítila dobře, jak se na mě díval a tak, pak už jsem ale začínala pochybovat, jestli se mu líbím… Ani jsem si nevšímala, jak mi dřevěněly nohy, skoro jsem nebyla schopná chodit, když mi pokynul, abych mu rozepla poklopec a uvolnila ho. Poklekla jsem mezi jeho kolena a velmi pečlivě jsem si vychutnávala každý rozepnutý zub zipu, každý knoflík a když už mě od jeho pokladu dělila jen látka spodního prádla, byla jsem jako v tranzu, rozbalovala jsem si ho jako dárek. Když mi před očima a v ruce konečně spočinula jeho chlouba, měla jsem co dělat, abych se udržela. Martin to zřejmě zpozoroval, a tak mi řekl, ať otevřu ústa. Bez váhání jsem jeho přání okamžitě splnila a dívala jsem se mu při tom do očí, možná trošku moc nedočkavě. Vzal mou hlavu do dlaní, něžně mi odhrnul vlasy stranou a zničehonic mi až do krku vrazil celý jeho klacek. Bylo to tak nečekané, že jsem se zakuckala a trochu ho stiskla rty. Dávala jsem si velký pozor, abych se při kašlání nedotkla ani špičkou zubu. Přesto si mého neopatrného sepnutí rtů všiml a okamžitě svůj kolík z mé pusy vytáhl.
Stáhl vlasy dozadu a podíval se mi povýšeně do očí: „Tohle už nikdy neuděláš, je Ti to jasné?“ Snažila jsem se kývnout, ale hlavu mi zakláněl příliš dozadu, a tak jsem jen hlesla tiché „Ano, můj pane.“ Pustil mé vlasy a pokynul mi, abych si klekla na všechny čtyři. Uposlechla jsem jeho rozkazu, začala jsem se trošku bát a pak jsem ucítila, jak se mi do kundičky dere menší dildo. Zprvu jsem byla ráda, že je malé, protože jsem to takhle najednou nečekala, než ho tam ale stačil vsunout celé, už mi skoro přestávalo stačit. Martin mi poručil, že ho v sobě budu muset udržet celou dobu, co mu ho budu kouřit, dokud neřekne jinak a že pokud rozkaz nesplním, tak mu budu celý večer sloužit jako stolička pod nohy.
Stáhla jsem svaly v kundičce, jak nejvíce to šlo, aby dildo nevypadlo. Nejenže mi ta představa v tuhle chvíli příliš nevzrušovala, chtěla jsem si šplhnout u Mar.. u svého pána…
Když jsem ho v sobě měla asi minutu, tak se natočil křeslem k mému obličeji a nejprve mi svou chloubou jen zlehka přejížděl přes tváře a bradu, což mi přišlo neskutečně ponižující (a strašně se mi to líbilo). Potom mi poručil, abych si sedla na zem a položila hlavu pod jeho koule. Okamžitě jsem se tak přesunula a on si své koule položil přímo na můj obličej. Cítila jsem se úžasně. Nemohla jsem skoro dýchat a byla jsem obklopená vůní jeho rozkroku, začala jsem mu koule sát a lízat, jemně mnout mezi rty, jazykem a patrem anebo je jen tak lízat. Slyšela jsem, jak se mu zrychlil dech a jak se natáhl po mých kozičkách. Hrál si s mýma bradavkama, napřed je jen jemně šmudlal, pak je ale začal mačkat a chvílema i trošku otáčet. Začalo to trochu bolet, ale pokračovala jsem v sání jeho varlat. Pak se postavil, naznačil mi, abych si klekla a „ukázala mu, co umím“. V kouření jsem vždycky byla dobrá a ten den jsem ze sebe dostala to nejlepší, jenže jsem se tím vzrušila a dildo ze mě vypadlo. Okamžitě jsem využila jeho očí zavřených v slasti a znovu na dildo nasedla. Nechtělo ve mně držet, a tak jsem to zkusila znovu, nakonec to skončilo tak, že jsem na něm začala rajtovat. Můj pán si toho všiml, ačkoliv jsem dělala pohyb velmi nenápadný a dala jsem si pořádný pozor na to, abych se nerozhodila v kouření. Okamžitě mi odtáhl hlavu od jeho klína a opravdu naštvaným hlasem mi oznámil, že mě teď musí potrestat a že se teď na mě velmi zlobí, a tak se na mě nemůže ani dívat. Za vlasy mě donutil se postavit a dovedl mě do jakési místnosti v zadní části obývacího pokoje. Když otevřel dveře, bylo mi jasné, jak budu jeho trucování trávit já. Uprostřed místnosti stálo křeslo, podobné gynekologickému, ale po stranách mělo kožené pásky na poutání rukou a nohou. Všimla jsem si různých předmětů na stolech kolem, ale co upoutalo můj pohled nejvíce bylo monstrum přibližně stejně velké jako křeslo. Vedla z něj tyč přesně nasměrovaná ke křeslu, na ní byl nástavec na různá dilda a na odvrácené straně bylo ovládání. Trochu jsem se zděsila, ale zároveň jsem věděla, že tohle je přesně to, co chci. Prohlédla jsem jen letmo na Martina. Měl na tváři hrdý a výsměšný úšklebek. „Tohle království Tvůj pán vytvořil sám,“ pravil tiše a zatlačil mě do místnosti…
AleroP