Bolest je ještě horší než si uměla představit. Každá další rána je ještě horší. Bolestí nekřičí, ale řve! Lomcuje jí vztek, ponížení i strašná bolest na zadečku. Je ráda, že má výprask za sebou. Jenže omyl. „Couro, ty nevíš, že když se tvůj pán namáhá s tvým výpraskem, tak je tvá povinnost si rány nahlas počítat a za každou poníženě poděkovat?“ Dívá se, jako by mu nerozuměla nebo neslyšela, co právě říkal.
číst více
Můj příběh začíná obyčejným dnem. Vstala sem ráno ale o trochu později takže sem měla malý problém u pana učitele Tremka o kterém celý příběh je. Vůbec mi nevadilo že si mě vzal do kabinetu a vykládal o tom jak nemám chodit pozdě protože já mezitím z něj byla celá mokrá a navíc sem se chtěla co nejvíc ulej z matematiky. Učitel Tremka je nejvíc sexy učitel ze školy, všichni to říkají.
číst více
Rád čtu erotické povídky,tak jsem se rozhodl, že napíši svůj příběh z mládí.Bylo mi krátce přes dvacet let, přišel jsem z vojny a nastoupil jsem do nové práce. Pracoval jsem jako technik v jednom zemědělském podniku u nás na Vysočině. Ještě to bylo za minulý doby. Měl jsem na starost i sklad a v něm pracoval jeden chlápek,dělal řidiče a jeho pomocník.
číst více
Do mysli se Mirkovi vkrádaly otázky. A proč ne? Proč se nepokusit? Co se může stát kromě toho, že ho Dara vyžene? Pokud ji nepoleká, dívka mu snad odpustí, že přišel nepozván a vidí ji neoblečenou. Odvážně vykročil směrem k ní. Spíš ho tušila než slyšela. Prosebně se na ni podíval. Začervenala se, že ji vidí nahou. Mirek dostal spásnou myšlenku. Začal tichým hlasem Daru obdivovat. Její husté tmavé vlasy, štíhlý pas, dlouhé nohy ... pomalu mluvil a uvážlivě nepoužíval žádná vzrušující slova, aby dívku nevyplašil. Dara jej poslouchala a jeho lichotky vykouzlily na jejích malinových rtech sladký úsměv. Mirek věděl, že vyhrál. Ne celou válku, ale první bitvu ano. Smí zůstat. Posadil se vedle Dary, oddaně se na ni díval a tiše k ní hovořil. Přestala se stydět.
číst více
Před pár dny jsem si to po ránu vykračoval po jedné z hlavních tříd v Praze-Dejvicích, když vtom můj pohled spočinul na botách. Nebyly nijak vyjímečné, takové bílé, na docela vysokém podpadku, trošku vyšší, než bývají lodičky, ale na polovinu prosince asi dost nízké. Nebyly to žádné plesové boty, byly to obyčejné boty, jakých bych si na třiceti až čtyřicetileté ženě na ulici ani nevšimnul.
číst více
Tyran Klaitus měl pověst spravedlivého vládce a jeho lid, pokud mu rozuměl, jej miloval. Pro nezasvěcené musíme dodat, že Kleitus četl mnoho tlustých knih a také diskutoval s mnoha filosofy. To mu nepochybně sedlo na mozek a udělalo jeho mysl těžkou a složitou.
Jednou se tyran vrátil z dlouhé cesty a sotva odhodil sandále, jal se nadávat. Ze stěny sňal dlouhý kožený bič a v rytmu své nespokojenosti s ním mrskal o mramorovou podlahu.
číst více