Hodně cestuju, poslední dobou trávím většinu nocí po hotelech a na ženský mi nezbývá moc času a po pravdě už ani chuti... prostě je toho všeho nějak moc, tak si to holt často dělávám sám, to mě naštěstí ještě stále baví... dlouho si ho honím přesně podle chuti, a pak ten výstřik, ten stojí za to!
Před pár dny jsem se vrátil z porady v Portugalsku, kde jsme měli pracovní kongres a schůzky a takový ty manažerský bláboly. číst více
Upozornění! Autor ani příběh nepředstavují obdiv či propagaci zločinu v příběhu popsaného. Naopak je popisem zločinu, který by se neměl již nikdy opakovat!
Píše se rok 1942. Milenci Ester a David jsou odvlečeni do koncentračního tábora. Po mnohých bolestivých dnech co již oba v táboře prožili se blíží chvíle, jejíž děj by Ester ani Davida nenapadl ani v té nejhlubší a nejhrůznější fantazii.
číst více
Volám sa Karin, mám 15 rokov.
Robím atletiku už od svojích 8 rokov. Bola som deviatačka, keď som si mala vybrať strednú školu. Vybrala som si Športové gymnázium v Bratislave. Keďže bývam v Martine, musela som ísť na internát. Na športovom gymnáziu je tréner,ktorý tiež býva v Martine. Cestuje každý víkend domov do Martina a naspäť keďže tam má manželku.Poznali sme sa. Keďže som tam začala trénovať trénovala som s ním. Bola som s ním 2 hodine denne každý deň.
číst více
Pracovní pohovor na místo osobního asistenta
zaklepal jsem na dveře hotelového pokoje a zevnitř se ozvalo přísným hlasem: "vstupte, je odemčeno".
Vešel jsem do místnosti a uviděl jsem možnou paní šéfovou (Tebe), jak si něco srovnáváš v nočním stolku.
Měla jsi na sobě oblečenou bílou halenku zastrčenou do kraťounké černé minisukně a na nohou páskové sandály na vysokých podpatcích.
číst více
Několik let jsem nebyl na dovolené. Moje podnikání mi to prostě nedovolovalo. Až letošní léto se na mně usmálo štěstí, předal jsem vedení firmy manželce a vydal se do teplých krajů si užívat odpočinku a sluníčka. Skutečně jsem si užíval, tělo mám opálené, jsem odpočinutý... Jednoho večera jsem se vydal na místní diskotéku za zábavou.
číst více
