Volám sa Loty, mám 12 rokov a chcela by som sa s vami tu na erotických poviedkach podeliť s príbehom, ktorý sa odohral medzi mnou a mojím ocinkom. Musím to zo seba dostať - vážne som si to užila, ale neviem, či to predsalen nebola chyba - myslím, že sa to nazýva incest, ale svojho tatka mám nadovšetko rada a naviac som tomu navine ja, pretože som ho vyprovokovala.
číst více
Stojím na rohu mezi Václavským náměstím a jiné zapadlejší uličky. Čas od času se podívám na své hodinky. To čekání mě ubíjí. Pomalu opravdu jen velice pomalu ubíhá čas při čekání na toho pravého. Zavírám oči a vychutnávám si slabé vanutí větru kolem mé tváře. Je již večer. V ulicích se pomalu stmívá, ale stále ještě vyzařuje teplo z chodníků.
číst více
Další průběh svatebního veselí byl už takříkajíc standardní. Mohutně se popíjelo a veselilo a jak se doba chýlila k půlnoci, začali se hrát i různé tradiční hry, které ovšem moc nemusím. Snad jen dražení nevěstina střevíčku mě zaujalo. Říkal jsem si, kdyby se mi jej podařilo získat do svého vlastnictví, budu mít na tuto svatbu další hezkou vzpomínku.
číst více
Píše se rok 2100 a lidská rasa už osídlila jak Měsíc, tak Mars. Mezi Měsícem a Marsem létají pravidelné spoje každého půl roku tam a nazpátek. Dva a půl měsíce letu, to je pro každého dlouhá doba. Pro cestující obřího kajutového raketoplánu Luminia to byla také velmi dlouhá doba. Jednoho dne si v naprostém klidu seděl inženýr Marek v jídelně a díval se ven skrze průzor na rozsáhlé pláně Sluneční soustavy. Díky centrifůze, která vevnitř lodi udržovala alespoň částečnou gravitaci, mohl zavřít oči a vzpomínat na svůj rodný dům, duhu po dešti a vůni jarních květin.
číst více
Odpadla nám ve škole poslední hodina, a tak jdeme se sestrou dříve domů. Jsme dvojčata a chodíme do osmé třídy. Když jsme přišli k domu, tak vidíme, že před ním stojí tátovo auto. Podívali jsme se po sobě a potichu jsme vstoupili do haly. Zuli jsme si boty a pokračovali po schodech do patra, odkud se ozývaly neurčité zvuky. Když jsme vyšlapali schody, tak se zvuky ozývaly z ložnice rodičů.
číst více
Je brzo ráno, a nízké jarní sluníčko se mi nemilosrdně zarývá do očí. Trochu uhýbám hlavou, ale pořád jedním okem sleduji dálnici před sebou. Mířím do Brna, kde bych měla zastupovat naši cestovní kancelář na veletrhu cestovního ruchu. Šéf se mnou poslal ještě jednu mladší kolegyni, Martu, která k nám nastoupila zhruba před půl rokem. Teď seděla vedle mě, na sedadle spolujezdce, a já jsem si uvědomila, že o ní vlastně pořádně nic nevím.
číst více
Když jsem se v pátek odpoledne vrátil domů, měli jsme návštěvu. Strýc s tetou, které jsem dlouho neviděl. Pokaždé když měli přijet, byl jsem někde pryč. Živě vyprávěli, jak si přistavěli dům a jak dětem všechno zařídili. Dokonce prý mají pro každého vlastní jedna plus jedna v patře. To bys k nám mohl občas přijet na víkend, bylo by to jako dřív, když jste si s Pepíkem a Tondou hrávali.
číst více
,,Och prosím vás omluvte mou nešikovnost“ omluvil se a sehnul se pro papíry, které té ženě vypadly, když do ní vrazil. A když jí ty papíry podával, nemohl si nevšimnout jak je nádherná a sexy. Měla na sobě světle modrý kostýmek a rajcovní boty na vysokém podpatku. Vzala si od něj papíry a řekla mu,, Když už jste do mě tak elegantně vrazil mohl byste se alespoň představit“ ,, Ale jistě, jsem Leonard Salvadori, ale říkejte mi Leo“ usmál se.
číst více
Den začal uplně normálně..
Když jsem se vzbudila tak jsem byla jako vždycky sama v posteli.. sama snídala.. a vydala se do práce..
Byl to den jako každý jiný, ale byl zvláštní tím, že jsem byla v nějak moc dobré náladě.
V práci se mi až nezvykle dařilo, měli o mě víc zájem muži venku.
Bylo mi 19 let, pracovala jsem v jedné restauraci jako servírka.
Přicházela jsem domů okolo 17:00 a první co jsem udělala bylo zapnutí noťasu a chystání večeře.
číst více
První díl,
Druhý díl,
Třetí díl,
Čtvrtý díl,
Pátý díl
Během vánoc jsem si vyměnil s mojí paní několik mailů v kterých jsme se nakonec dohodli že když budu pracovat ve městě tak nebudu bydlet na hotelu ale u ní.Vzhledem k tomu,že měla živnostenský list na ubytování tak i platby platila firma, tak že vše vypadalo skvěle. Tedy to jsem si aspoň myslel.Práce byla hned od půlky ledna tak jsem se měl nastěhovat někdy kolem patnáctého.Po telefonu jsem se domluvil kdy přijedu a už jsem se nemohl dočkat.
číst více
Celkem 37 hlasů