Tak, jako každý rok, jeli jsme i letos s manželkou a přáteli slavit „Čarodějnice“. Je nás poměrně hodně, takže si již tradičně pronajímáme celý bungalov na Slapech. Pijeme, tančíme, děláme velký oheň, ale žádné sexuální orgie to nebývají.
Na Slapy jsme přijeli akorát na oběd a po jídle se nás asi sedm rozhodlo vyrazit na procházku do lesa. Prodírali jsme se zrovna houštím, když Hanka, manželčina kamarádka, která šla vedle mě, náhle změnila směr,a protože jsem se zrovna koukal opačným směrem, pěkně jsem jí dupnul na nohu. „Aúúú, koukej kam šlapeš! Podívej, jak je teď má bílá teniska špinavá!“ vykřikla Hanka.
„Promiň, já nerad, ale to na té botě není špína, to je úrodná lesní prsť, zdravá, hygienická až výživná!“, omlouval jsem se zvesela.
„Jó, tak abych si tu výživnou čistotu o Tebe neočistila,“ zasmála se, „nenechala tě jí olízat, nebo si jí neotřela o tvé péro!“ pokračovala. Teď se do naší diskuse zcela neočekávaně vložila má žena „To bych teda chtěla vidět, jak bys odtud doskákala po jedné noze až na náš pokoj, aby ses dostala k jeho péru!“
„V pohodě, žádný problém, vždyť jsme skoro za chatou!“ vychloubala se Hanka.
„To se ti nepodaří, to se teda klidně vsadím,“ hecovala dál má žena a já jen stál, koukal a teprve po chvíli se vzmohl na odpor: „Héééj, to je moje péro a nikdo se tu o něj vsázet nebude!“
„Ale jdi ty brouku, sám jsi mě nedávno v postýlce ujišťoval, že ten tvůj krásný ocas patří jen a jen mě,“ utřela mě žena, ale pak se diskuse stočila jinam a všichni jsme to pustili z hlavy.
Bylo už po půlnoci, první nedočkavci už odcházeli na pokoje a také má žena mě přesvědčila, abysme už šli. Na pokoji mi řekla, že si ještě musí odskočit, ať se zatím svléknu a počkám na ní. Inu proč ne. Po chvíli jsem zaslechl na chodbě divný zvuk a vzápětí se rozletěly dveře a do nich vhopsala po jedné noze Hanka za nadšeného povzbuzování mé drahé polovičky.
Manželka hodila na postel celtu, ukázala na ni a řekla: „Tak, lehnout na břicho, ocas mezi nohy dolů, ať se k němu může!“ To už mi z toho ale pořádně stál a rozbil tím poslední zbytky odporu a hrdosti, které ve mě byly. Lehnul jsem si na břicho na celtu, péro mezi nohama u hrany postele. V zápětí na něj tvrdě dopadla Hančina kdysi bílá teniska obalená jehličím, mechem a lesním pískem. Hančina druhá noha byla tím skákáním už notně unavená, takže se Hanka hleděla co nejvíce opřít o nohu na mém péru. Pak Hanka začala systematicky čistit svou tenisku o mé péro a koule, až byla skoro čistá, když v tom už jsem to nevydržel a začal stříkat. Jak jinak, než na Hančinu právě očištěnou botu. „Téda! Už zase! To si teda vypiješ, slibovala jsem ti že budeš tu botu lízat!“ Křičela Hanka a poskakovala po jedné noze k mé hlavě, zatímco má žena se na vedlejší posteli hlasitě smála. Jen tak symbolicky jsem Hance botu olíznul a řekl jsem, že se jdu osprchovat. Holky si zatím nalily panáka a jeden tam čekal i na mě. S holkama jsem pak strávil velmi příjemnou noc, ale to už je jiná historie.
lucie whisová napsal
Nic moc. 🙁